Maďarské království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→30. léta: fix link a delink |
m čeština |
||
Řádek 55:
== Vznik Maďarského království ==
Když dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1919]] padla [[Komunismus|komunistická]] [[Maďarská republika rad]], nastalo v Maďarsku období politické nestability a soupeření o moc. Situace se stabilizovala po volbách v lednu [[1920]]. Vítězně z bojů vyšly [[Malorolnická strana]] a [[Strana křesťansko-národního sjednocení]]. Prvním úkolem vlády bylo stanovit formu státního zřízení a zvolit hlavu státu. [[1. březen|1. března]] [[1920]] maďarské národní shromáždění (kde měly výraznou převahu [[Konzervatismus|konzervativní]] síly) vyhlásilo Maďarské království.
Řádek 61 ⟶ 60:
== 20. léta ==
===
[[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]], podepsanou [[4. červen|4. června]] [[1920]], byly stanoveny nové hranice Maďarska jakožto nástupnického státu [[Uhersko|Uherska]]. [[Maďarsko]] ztratilo celých 71,5 % svého území.
Území bylo rozděleno mezi státy sousedící s Maďarským královstvím:
Řádek 76 ⟶ 74:
=== Po Trianonu ===
Vláda [[Pál Teleki|Pála Telekiho]] provedla v prosinci [[1920]] slibovanou pozemkovou reformu, kolem 400 tisíc bezzemků dostalo v průměru 3 akry půdy. Roku [[1921]] byl vydán zákon o účinnější ochraně pořádku ve státě, který byl namířen především proti komunistům a pravicovým extrémistům. Tento zákon poslal do vězení budoucí vůdce Maďarska [[Mátyás Rákosi|Mátyáse Rákosiho]] a [[Ferenc Szálasi|Ference Szálasiho]].
Řádek 93 ⟶ 90:
=== Bethlenova éra ===
Již v říjnu [[1921]] se [[Karel I.]] opět pokusil získat trůn Maďarského království. [[20. říjen|20. října]] přiletěl ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] letadlem a následujícího dne sestavil v [[Šoproň|Šoproni]] prozatímní vládu a přejal vrchní velení nad vojskem plukovníka Antonína Lehára (bratra známého skladatele [[Franz Lehár|Franze Lehára]]). [[22. říjen|22. října]] jeho ''„Královská armáda“'' vyrazila vlakem na [[Budapešť]]. Cesta se změnila v triumfální pochod: Na nádražích jej vítaly davy lidí, vojenské posádky, které dostaly příkaz krále zadržet, se přidávaly na jeho stranu, železničáři, kteří dostali příkaz demontovat na trati koleje, to odmítli udělat. [[23. říjen|23. října]] Karlova armáda dorazila k Budapešti na předměstí [[Büdaörs]]. Horthy byl zaskočen a kvůli nedostatku jiných možností se uchýlil k tomu, že nechal rozdat zbraně studentům, kterým namluvil, že na město táhne československá armáda. Druhému restauračnímu pokusu se však stala osudnou zrada jednoho z Karlových velitelů, generála Hegedüse. Jeho přičiněním dostaly při vyjednávání o příměří Horthyho jednotky výhodnější pozice a následně dohodnuté příměří porušily. Vládní vojska pod vedením budoucího premiéra [[Gyula Gömbös|Gyuly Gömböse]] tak nakonec porazila královu armádu a Karel byl za asistence Dohodových mocností deportován ze země do exilu na ostrov [[Madeira]], kde o pár měsíců později zemřel na zápal plic.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = PERNES
Řádek 135 ⟶ 131:
V únoru [[1939]] se ujal vlády již podruhé [[Pál Teleki]] s úmyslem podpořit konzervativně nacionální politiku na úkor nacistických extrémistů.
==
Začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], tedy útoku [[Nacistické Německo|Třetí říše]] na [[Polsko]], se Maďarské království neúčastnilo, naopak vyhlásilo neutralitu a přijalo na své území více jak 100 000 uprchlíků z [[Polsko|Polska]]. Někteří z nich v zemi zůstali, část pokračovala přes [[Jugoslávie|Jugoslávii]] na západ.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
Řádek 160 ⟶ 155:
| strany = 96
| jazyk = čeština}}</ref>
[[Soubor:Hungary_map.png|thumb||250px|Území Maďarského království za [[Druhá světová válka|
{{legenda|#ffff8b|Mađarské území po roce 1918 a 1946.}}
{{legenda|#aaff8a|Území získané v letech 1938 – 1941.}}]]
V roce [[1940]] se Maďarské království chystalo vojensky napadnout [[Rumunské království]] a získat zpět území [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] (Transylvánie), obydlené Maďary. Část území o rozloze 43 000 km² Maďarskému království připadla [[30. srpen|30. srpna]] [[1940]], na základě [[Druhá vídeňská arbitráž|Druhé vídeňské arbitráže]]. [[Szálasi]] byl předčasně propuštěn a ihned se postavil do vedení [[Šípové kříže|Šípových křížů]]. Maďarské království se dne [[20. listopad]]u, společně se [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenským
Koncem března [[1941]] [[Adolf Hitler|Hitler]] požadoval jednak umožnění volného průchodu německé armády přes území Maďarského království a jednak účast maďarských vojsk na vpádu do [[Jugoslávie]]. Maďarští politici stáli před složitým rozhodnutím. Buď ustoupí Němcům, poruší tak tři týdny starou smlouvu s Jugoslávií a definitivně přeruší poslední vazby se západními mocnostmi, nebo na druhou stranu získají nazpět část území obývané Maďary. Premiér Pál Teleki se pod vahou odpovědnosti zhroutil a [[3. duben|3. dubna]] [[1941]] se zastřelil. Jeho nástupce [[László Bárdossy]], bývalý vyslanec v [[Berlín]]ě, nařídil [[11. duben|11. dubna]] téhož roku pochod maďarské armády do [[Jugoslávie]].
Řádek 212 ⟶ 207:
[[Soubor:Horthy the regent.jpg|thumb|left|[[Miklós Horthy]] jako regent Maďarského království ve věku 75 let]]
Nicméně německá tajná služba věděla o Kállayových mírových plánech a [[Adolf Hitler|Hitler]] na [[Miklós Horthy|Horthym]] požadoval jeho odvolání. To regent odmítl. Z toho důvodu se v [[Berlín]]ě začaly připravovat plány na přímou okupaci Maďarského království. [[Miklós Horthy|Horthy]] byl pozván na vyjednávání do [[Klessheim]]u (dnes [[Rakousko]]), kde byl Němci dočasně zajat, aby nemohl vydat rozkaz k odporu. [[Adolf Hitler|Hitler]] naléhal, aby okupaci povolil. [[Miklós Horthy|Horthy]] nejprve odmítal, ale po výhrůžkách podvolil. Na rozkaz náčelníka generálního štábu nekladla maďarská armáda dne [[19. březen|19. března]] [[1944]] okupačním silám žádný odpor (tzv. [[Operace Margarethe]]).
Následně byl [[Miklós Kállay]] odvolán a na jeho místo nastoupil bývalý vyslanec v [[Berlín]]ě [[Döme Sztójay]]. Ten sestavil novou vládu výhradně z politiků krajní pravice a zakázal opoziční strany. V hospodářské oblasti vláda schválila zvýšení vývozu potravin a surovin do Německa. Namísto stažení maďarských jednotek byly na frontu poslány další divize. Odpovědí na tyto kroky bylo bombardování Budapešti angloamerickými vzdušnými silami. První velký bombový útok postihl hlavní město [[3. duben|3. dubna]] [[1944]], následovalo dalších 19 náletů.
Až do této doby chránil [[Židé|Židy]] v Maďarském království před fyzickou likvidací zákon. Od [[29. březen|29. března]] [[1944]] začalo platit nařízení, které nutilo Židy nosit žlutou hvězdu. Člověk toho vyznání už také nemohl dále vykonávat povolání učitele, lékaře či advokáta. [[Židé]] byli shromažďováni v ghettech a následně transportováni do [[Auschwitz-Birkenau|Osvětimi]]. První takový transport vyjel [[15. květen|15. května]] [[1944]]. Do konce června jich bylo z venkova deportováno asi 440 000, z nichž 320 000 se domů nikdy nevrátilo. [[Miklós Horthy|Horthy]] tyto deportace po několika měsících, na nátlak světových osobností reagující na svědectví dvou uprchlých vězňů, počátkem července [[1944]] zastavil. Tímto činem zachránil život 200 000 budapešťských Židů. Až do této doby [[Miklós Horthy|Horthy]] údajně stále věřil tomu, že Židé jsou posíláni do táborů na nucenou práci a po jejím skončení se vrátí zpátky do Maďarska.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KONTLER
| jméno = László
Řádek 243 ⟶ 238:
[[Miklós Horthy|Horthy]] odvolal vládu, začal sestavovat novou a současně zahájil jednání se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Dle předběžného příměří z [[11. říjen|11. října]] [[1944]] se Maďarské království mělo vzdát území získaného po roce [[1938]] a vyhlásit válku Německu. Tento riskantní krok byl ovšem špatně připraven a když [[Miklós Horthy|Horthy]] vyhlásil v rozhlasu příměří se [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] o den dříve, než bylo dohodnuto, tj. [[15. říjen|15. října]] [[1944]], reagovali na to nacisté vysláním do [[Budapešť|Budapešti]] nechvalně proslaveného [[Schutzstaffel|SS komanda]] vedeného [[Otto Skorzeny|Ottou Skorzenym]] a únosem Horthyho syna. Horthy byl nucen své prohlášení vzít zpět. Následně mu byla odebrána moc regenta Maďarského království a byl převezen do „ochranné vazby“ do Německa. Hlavou státu se stal jako „Vůdce národa“ vůdce [[Šípové kříže|Šípových křížů]] [[Ferenc Szálasi]].
===
Po [[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|nacistickém převratu]] došlo k dalšímu vraždění a pronásledování [[Židé|Židů]]. Během akcí [[Šípové kříže|Šípových křížů]] přišla o život asi polovina z celkových 200 000 členů budapešťské židovské komunity.▼
[[Maďarský stát]] v té době již čelil blížící se okupaci [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Dne [[13. únor]]a [[1945]], po dvouměsíčním obléhání, byla [[Budapešť]] dobyta vojsky [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [[4. duben|4. dubna]] [[1945]] po dlouhotrvajících a těžkých bojích dovršila [[Rudá armáda]] osvobození maďarského území. Tento den se později v [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republice]] stal státním svátkem.▼
▲Po nacistickém převratu došlo k dalšímu vraždění a pronásledování [[Židé|Židů]]. Během akcí [[Šípové kříže|Šípových křížů]] přišla o život asi polovina z celkových 200 000 členů budapešťské židovské komunity.
▲[[Maďarský stát]] v té době již čelil blížící se okupaci [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Dne [[13. únor]]a [[1945]], po dvouměsíčním obléhání, byla [[Budapešť]] dobyta vojsky [[Rudá armáda|Rudé armády]].
== Poválečný vývoj ==
Existence novodobého Maďarského království končí s vyhlášením [[Druhá Maďarská republika|Druhé Maďarské republiky]] dne [[1. únor]]a [[1946]]. Jelikož bylo Maďarsko osvobozeno [[Sovětský svaz|sovětskou]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]], odehrával se poválečný vývoj v plné režii [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Vše vyvrcholilo [[15. srpen|15. srpna]] [[1949]], kdy byla vyhlášena [[Maďarská lidová republika]].
Řádek 259 ⟶ 251:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = KONTLER | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska
| |||