Miloslav Štědrý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m typo |
||
Řádek 7:
== Životopis ==
Štědrého rodiče, Eduard a Marie, vychovávali všechny své děti Boženu, Jiřinu, Vladimíra a Miloslava v duchu nové [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykovy]] [[Československá republika|Československé republiky]], tj. se silným zaměřením na pročeské národní cítění, smysl pro myšlenkovou svobodu a demokracii. Eduard Štědrý dokonce delší dobu působil v Tovéři v době tzv. „[[První republika|první republiky]]“ v zastupitelstvu obce. Miloslav byl jako dítě významně ovlivňován okolím, kde vyrůstal a pochopitelně též svou rodnou obcí, která v té době patřila k bohatým [[Hanáci|hanáckým]] vesnicím. Štědrý byl velmi talentovaný zejména v oblasti rozvíjejícího se oboru moderní chemie. Jeho schopnosti v této vědní oblasti si všimli i nadřízení při konání vojenské prezenční služby. Bohužel však Štědrého plánovanou kariéru v prvorepublikové armádě zhatil 15. březen 1939 a příchod německých vojsk. Další ránou pak pro něj bylo uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939, kdy musel nuceně přerušit studium. V průběhu 2. světové války pracoval v závodě [[Milo]] a později jako výpravčí u [[Československé státní dráhy|ČSD]] v [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouci]]. Okupaci [[Československo|Československa]] nesl stejně těžce jako většina obyvatelstva. Netrvalo dlouho a Štědrý se aktivně zapojoval do různých činností, kterými mohl v rámci svých omezených možností poškozovat nacistický režim. Pro podezření z ukrývání hledané osoby byl několikrát vyslýchán na olomouckém [[Gestapo|
Ačkoliv se [[Tovéř]] nenacházela v oblasti tzv. [[Sudety|Sudet]], poválečná situace nedala sedlácké obci příliš klidu. Štědrý s nelibostí vnímal celorepublikové napětí vyvolávané mocenským vlivem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], které v konečném důsledku mělo zásadní vliv právě i na hanáckou vesničku. Ihned v roce 1945 vstupuje do (v té době jediné povolené „pravicověji“ smýšlející strany) [[Česká strana národně sociální|Československé strany národně socialistické]]. Po válce je povýšen do hodnosti poručíka v záloze, avšak vzhledem k situaci, která se pomalu vyostřovala již neusiluje o kariéru v armádě. V soukromém životě začíná pracovat jako chemik v [[Brno|Brně]], [[Olomouc|Olomouci]] a později v [[Ostrava|Ostravě]]. V tomto oboru podal celou řadu zlepšovacích návrhů a byl spoluautorem patentů v chemické výrobě. Se svým bratrem Vladimírem Štědrým pomáhá mnohým sedlákům v okolí s opravou zemědělských strojů. Po vzoru svého otce se taktéž částečně angažoval ve veřejném životě. Podle hodnocení nadřízených měl výborné analytické myšlení, v práci byl neobyčejně vytrvalý a houževnatý. Jistou nevýhodou pro pozdější dobu strávenou v komunistických lágrech byla jeho přímost v osobním styku, nekompromisní a sebevědomý postoj, který nemusel vždy každému zcela vyhovovat.
Řádek 20 ⟶ 21:
== Odraz v médiích ==
Začátkem šedesátých let (ještě v době, kdy byl vězněn) byl příběh této odbojové skupiny vylíčen, avšak tendenčně značně zkreslen a ideologicky upraven, ve hvězdně obsazeném filmu [[Kohout plaší smrt]] s [[Josef Bek|Josefem Bekem]], [[Karel Höger|Karlem Högrem]] a [[Jan Tříska|Janem Třískou]].
Jeho případ byl vyšetřován a prostudován [[ÚDV|Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu]] v roce 2006. V témže roce byla otevřena expozice s jeho případem Štědrého v rámci výstavy „Lidé proti lidem“ v Muzeu Čs. opevnění K-S 14 "Cihelna" Králíky.<ref>[http://militaryclub.info/cihelna Muzeum Čs. opevnění K-S 14 "Cihelna" Králíky]</ref>
Společnost [[Člověk v tísni]] uveřejnila v rámci cyklu „Příběhy bezpráví“ v Lidových novinách medailonek o Miloslavu Štědrém. Na cyklus Příběhy bezpráví navázala v roce 2007 výstava o třetím odboji, která byla umístěna na pražském [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Zde byl presentován Štědrého případ mezi ostatními významnými představiteli tzv. třetího odboje. [[Česká televize]] natáčela přímo v Tovéři a okolí v roce [[2007]] dokument o Miloslavu Štědrém. Byl odvysílán v rámci cyklu ''V zajetí železné opony''.
| |||