Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 187.140.52.231 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jj14 |
||
Řádek 27:
| místo pochování = [[Chrám Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě
}}
'''Balduin I.''' ({{vjazyce|la}}: ''Balduinus'', {{vjazyce|fr}}: ''Baudouin'', {{vjazyce|de}}: ''Balduin'',{{#tag:ref|Při transkripci jména ''Balduin'' se historikové přidržují německého ekvivalentu.<ref name="hroch301">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci v Levantě | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1975 | isbn = | poznámka = Dále jen ''Hrochová'' | strany = 301}}</ref>|group="pozn."}} {{vjazyce|en}}: ''Baldwin'', někdy zván jako '''Balduin Lotrinský''',<ref name="hrochovakroniky54">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | titul = Křížové výpravy ve světle soudobých kronik | rok = 1982 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství| místo = Praha | poznámka = Dále jen ''Hrochová.'' Kroniky | strany = 54}}</ref>''' z Boulogne''',<ref name="baldwin672">{{Citace monografie | příjmení = Baldwin | jméno = Marshall W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 707 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Baldwin'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M | strany = 672}}</ref> '''z Bouillonu'''<ref name="hroch38">''Hrochová'', str. 38</ref> či '''z Flander''',{{#tag:ref|Informace od J.E.R.Doméneca o „dobytí Jeruzaléma vojsky Godefroie z Bouillonu a Balduina z Flander“<ref name="Gabrieli6">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010 |strany=6 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka = Dále jen ''Gabrieli''}}</ref> je dvojznačná. První význam je, že se na dobytí Jeruzaléma podílela i Balduinova vojska, přičemž on sám se akce nezúčastnil. Toto vyvození se však nejeví pravděpodobným, přestože vyjížděl k Edesse od syrské hranice s menším oddílem, než s jakým k hranicím přišel od pohoří Antitaurus.<ref name="baldwin302">''Baldwin'', str. 302</ref> Pravděpodobnější je však druhá verze, tj. záměna jména ''Balduin'' se jménem ''Robert'', protože Robert II. Flanderský se skutečně obléhání Jeruzaléma se svým kontingentem zúčastnil.<ref name="hroch48">''Hrochová'', str. 48</ref><br /> O Balduinovi z Flander mluví i F. Gabrieli v poznámkách, zde se již musí jednat o Balduina z Bouillonu (hovoří se zde o „analogii Balduinů z Flander a z Jeruzaléma“).<ref name="gabr301">''Gabrieli'', str. 301</ref> Flandry a Boulogne leží ve stejném geografickém regionu.<br />O „Baldvinovi, hraběti Flanderském a budoucím knížeti Edesském“ však mluví i V. Černý ve svých poznámkách.<ref name="cerny54">{{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Černý | titul = Staré francouzské kroniky | vydavatel = SNKLU | místo = Praha | rok = 1962 | poznámka = Dále jen ''Černý'' | strany = 54}}</ref> Zde se zřejmě jedná o faktografický omyl, protože míněn je pravděpodobně Balduin z Bouillonu, nikoli Robert Flanderský, protože Černý zmiňuje ''Baldvina'' jako jednoho z vůdců křižáckého kontingentu, který se „od polovice srpna 1096 bral pochodovým směrem Petra Poustevníka, tj. jižním Německem, Uhrami a Balkánským poloostrovem“. Čas i trasa by odpovídaly skutečné Balduinově cestě.<ref name="hroch21–22">''Hrochová'', str. 21–22</ref> Robert Flanderský se přeplavoval po moři přes Jadran.<ref name="hroch32">''Hrochová'', str. 32</ref>|group="pozn."}} narozen mezi léty [[1061]] a [[1066]],<ref name="zacourhazard297">{{Citace monografie | příjmení = Zacour | jméno = Norman P. | příjmení2 = Hazard | jméno2 = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = The impact of the Crusades on the Near East | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1985 | počet stran = 599 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Zacour, Hazard'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusFive&isize=M | strany = 297}}</ref> † [[2. duben|2. dubna]] [[1118]], [[Aríš|El-Aríš]]) byl jeden z prvních, kteří táhli do Svaté země ve znamení kříže, [[Edesské hrabství|edesský hrabě]] a [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémský král]].
Byl jedním z [[feudál]]ů, kteří se po [[Clermontský koncil|clermontské výzvě]] [[seznam papežů|papeže]] [[Urban II.|Urbana II.]] rozhodli k [[První křížová výprava|prvé křížové výpravě]] připojit a pevně se v [[Palestina|Palestině]] usadit. Jako vůbec první z vojevůdců [[Křížové výpravy|kruciáty]] se stal samostatným panovníkem – roku [[1098]] se ujal vlády v [[Şanlıurfa|Edesse]] a přijal titul hraběte a o dva roky později, po předčasné smrti
Ačkoli byl pravděpodobně homosexuál, třikrát se oženil.<ref name="tyerman202">{{Citace monografie | příjmení = Tyerman | jméno = Christopher | odkaz na autora = | titul = Svaté války : dějiny křížových výprav | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 926 | isbn = 978-80-7422-091-3 | poznámky = Dále jen ''Tyerman'' | strany = 202}}</ref> Neměl však legitimní potomky, kteří by ho přežili. Když se stal jeruzalémským králem ([[1100]]), jmenoval [[Edesské hrabství|hrabětem z Edessy]] svého stejnojmenného příbuzného [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina Le Bourg]],{{#tag:ref|Názory historiků na stupeň příbuzenského stavu mezi Balduinem z Bouillonu a Balduinem Le Bourg liší. Hovoří se o nich buď jako o bratrancích,<ref name="hroch76">''Hrochová'', str. 76</ref><ref name="hrochovakroniky72">''Hrochová–kroniky'', str. 72</ref> či se vyskytuje názor, že Balduin Le Bourg (Balduin II.) byl synovcem Balduina I.<ref name="br316">{{Citace monografie | příjmení = Brooke | jméno = Christopher | titul = Evropa středověku v letech 962–1154 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Brooke''] | strany = 316}}</ref> Možná také byl Balduin Le Bourg synem bratrance Balduina I. Huga z Rethelu.<ref name="runcimanII525">{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east | typ svazku = díl | kapitola = Appendix III. | strany = 525 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámka = Dále jen ''Runciman II.''}}</ref>|group="pozn."}} jenž Balduina I. vystřídal i na trůně v Jeruzalémě.
Řádek 46:
=== Putování Malou Asií ===
[[Soubor:Dorylee2.jpg|thumb|upright=1.2|Bitva u Dorylea ''(středověká miniatura z přepisu díla [[Vilém z Tyru|Viléma z Tyru]])'']]
Po slavnostním obřadu byli křižáčtí velitelé Alexiem bohatě obdarováni a dopraveni do vojenského křižáckého tábora, ležícího na druhém břehu Bosporu.<ref name="hroch25" /> Poté se dne 6. května téhož roku Godefroiovo vojsko dostalo před město [[Nikaia|Nikaiu]], ležící blízko křižáckého tábora u [[Nikomédie|Nikomedie]].<ref name="baldwin289">''Baldwin'', str. 289</ref> Když se křižáci po půli druhého měsíce zápolení chystali k rozhodnému útoku, nad městem zavlály prapory císaře Alexia.<ref name="hroch33-34">''Hrochová'', str. 33–34</ref> Křižáci byli sice rozhořčeni, že jim byla odepřena kořist a triumf, ale nepřišli zkrátka, protože dostali velké dary jako podíl na dobytí města.<ref name="hroch34">''Hrochová'', str. 34</ref> Při obléhání Nikaie se Balduin seznámil s urozeným Arménem v byzantských službách jménem Bagrat, bratrem jednoho z arménských vládců, Kogh Vasila.<ref name="runcimanI195,197">''Runciman I.'', str. 195, 197</ref> Bargat měl pravděpodobně vliv na pozdější Balduinovu samostatnou cestu Taurem.<ref name="hroch38">''Hrochová'', str. 38</ref> Poté se vojsko rozdělilo na dvě části. V prvním sledu byli sicilští i francouzští Normané, Vlámové a kontingenty z [[Blois]] a [[Champagne-Ardenne|Champagne]] doprovázení byzantským pomocným vojskem, ve druhém, vyrazivším o den později, byli Provensálci, vojska Huga z Vermandois a Lotrinčané (mezi kterými samozřejmě nechyběl Balduin). Obě vojska se setkala až u města Dorylaia, kde se křižáci [[1. červenec|1. července]] utkali v [[Bitva u Dorylaia|první otevřené bitvě]] první kruciáty se Seldžuky. Křesťané měli zpočátku k dispozici pouze první voj.{{#tag:ref|Druhý voj byl od prvního vzdálen asi pět kilometrů.<ref name="nicolle35">{{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = První křížová výprava 1096-99 : dobytí Svaté země | vydavatel = Amercom SA | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 96 | stránky = 35 | poznámky = Dále jen ''Nicolle'' | isbn = 978-83-261-0383-4}}</ref>|group="pozn."}} Když Turci zaútočili,{{#tag:ref|Sultán Kilič Arslan ihned po dobytí Nikaie křižáky (resp. Řeky) zmobilizoval vojsko a vyrazil proti křižákům.<ref name="hrochovakroniky52">''Hrochová.'' Kroniky, str. 52</ref>|group="pozn."}} velení se ujal Bohemund z Tarentu a okamžitě vyslal posly k druhé části vojska, aby si pospíšili. Zpočátku měli Turci převahu, ale na poslední chvíli se obě vojska konečně spojila a bezmocní Seldžukové byli zahnáni na útěk.<ref name="nicolle35–36">''Nicolle'', str. 35–36</ref><ref name="hroch35–36">''Hrochová'', str. 35–36</ref> Dále vojsko pokračovalo po staré byzantské vyprahlé cestě přes město [[Konya|Ikonion]], kde se kontingenty konečně plně občerstvily, do Herakleie.<ref name="hrochovakroniky54"
=== Cesta za vlastním panstvím ===
| |||