'''Újma''' v českém [[právo|právu]] může být majetkového i nemajetkového charakteru. MajetkováÚjma újmana [[jmění]] se označuje pojmem '''škoda'''.<ref group="pozn.">[[Všeobecný občanský zákoník|Obecný zákoník občanský]] v ustanovení § 1293 jako „škodu“ ještě chápal každou újmu na jmění, právech nebo na osobě, a odlišoval od ní ušlý zisk. K [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanskému zákoníku]] z roku 1964 bylo vydáno stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu z 18. 11. 1970, Cpj 87/70, publikované pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které „škodu“ definovalo jako újmu nastalou v majetkové sféře poškozeného a vyjádřitelnou penězi. Kromě ní se ale odškodňovaly i některé nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobněprávních vztahů poškozeného. Výslovně „škodu“ jen jako újmu na jmění vyjádřilo ustanovení § 2894 odst. 1 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] z roku 2012.</ref> Odpovědnost za újmu a její náhrada je obecně stanovena v § 2894-2971 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]], zvláštní úpravu pro oblast pracovněprávních vztahů obsahuje v § 248-275 [[zákoník práce (Česko, 2006)|zákoníkzákoníku práce]]. Zvláštní odpovědnost za způsobenou újmu je stanovena advokátům v § 24 [[zákon o advokacii|zákona o advokacii]], notářům v § 57 [[notářský řád|notářského řádu]], soudním exekutorům v § 32 [[exekuční řád|exekučního řádu]] a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu [[veřejná moc|veřejné moci]] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem určuje zákon č. 82/1998 [[Sbírka zákonů|Sb.]] Ve smyslu § 1 odst. 1 občanského zákoníku uplatnění soukromoprávní odpovědnosti za újmu ''[[poškozený]]m'' nevylučuje samostatnou veřejnoprávní, např. trestněprávní odpovědnost ''škůdce''.
