Kroměříž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + odkaz
Řádek 59:
První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku [[1110]]. Na arabské mapě, která je přílohou knihy z roku [[1154]] označované jako ''[[Tabula Rogeriana]]'', je město označováno jako ''Agra''.<ref>http://islamcz.cz/content/zajimave-stripky-z-historie-geografie-kartografie</ref> Roku [[1207]] potvrdil [[Přemysl Otakar I.]] [[olomouc]]kému biskupovi [[Robert (biskup olomoucký)|Robertovi]] držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup [[Jan II. (biskup olomoucký)|Jan II.]] od knížete [[Ota II. Olomoucký|Oty Černého]] za 300 hřiven.
 
Město bylo založeno olomouckým [[biskup]]em [[Bruno ze Schauenburku|Brunem ze Schauenburka]] roku [[1260]]. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní [[letní sídlo]] a přemístili sem část správy [[diecéze]]. V době [[moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] zde našel útočiště [[Jan IX. ze Středy]]. Za [[husitské války na Moravě|husitských válek]], kdy byl biskupem [[Jan XII. Železný]], město značně utrpělo. Biskup [[Stanislav I. Thurzo]] zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|zámek]]. Roku [[1550]] udělil biskup [[Jan Skála z Doubravky]], který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup [[František z Ditrichštejna]] zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk ([[1643]] a [[1645]]) a následně [[mor]]em. V šedesátých letech téhož století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup [[Karel II. z Lichtenštejna|Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn]]. V roce [[1848]] zasedal v Kroměříži [[ústavodárnýKroměřížský sněm|říšský sněm]]. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] na téma problém malého národa. Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od [[17. století]] kulturním centrem [[Haná|Hané]] a celé střední [[Morava|Moravy]]) získalo město přezdívku ''hanácké Athény''.
 
== Starostové a purkmistři ==