Počítačová paměť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Překlad z anglické verze stránky |
m Robot: Nahrazuji šablonu: Reflist; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
Termín '''paměťové médium''' se často používá k popisu vnějších pamětí, jako jsou pásky, magnetické disky a optické disky ([[CD-ROM]] a [[DVD|DVD-ROM]]).
== Historie ==
Na začátku 40. let 20. století umožňovaly paměťové technologie většinou jen kapacitu několika bajtů. První elektronický programovatelný [[Počítač|digitální počítač]] [[ENIAC]] používal několik tisíc osmikolíkových [[Elektronka|elektronek]] a dokázal provádět jednoduché výpočty se 20 desetimístnými čísly, uloženými v elektronkových střadačích.
Řádek 19:
Například:
{{cite book
| last
| first
| title
| url
| accessdate
| year
| publisher
| isbn
| pages
|
}}
Řádek 34:
Termín "paměť" v oboru počítačů obvykle označuje paměť s přímým přístupem neboli [[RAM]].
== Energeticky závislá paměť ==
Energeticky závislá nebo také volatilní paměť je počítačová paměť, která k udržení informace vyžaduje neustálé napájení. Většina moderních [[Polovodič|polovodičových]] energeticky závislých pamětí je buď statická RAM (viz [[SRAM]]), nebo dynamická RAM (viz [[DRAM]]). SRAM udrží svůj obsah, dokud je připojené napájení, je jednoduchá na obsluhu, ale používá šest tranzistorů na jeden bit. Dynamická RAM je náročnější na obsluhu a řízení a potřebuje pravidelné obnovovací cykly, aby neztratila svůj obsah. DRAM ovšem používá pouze jeden tranzistor a jeden kondenzátor na jeden bit, což umožňuje dosáhnout vyšších hustot, a díky vyššímu počtu bitů na paměťovém čipu také mnohem nižší cenu za bit. SRAM se nevyplatí používat pro systémovou paměť osobních počítačů, kde dominuje DRAM, ale využívá se ve vyrovnávacích pamětech. SRAM se běžně používá v malých [[Vestavěný systém|vestavěných systémech]], které obvykle potřebují jen pár desítek kilobajtů paměti nebo méně. Mezi nastupující technologie energeticky závislých pamětí, které by mohly SRAM a DRAM nahradit nebo s nimi soupeřit, patří [[Z-RAM]], [[TTRAM]], [[A-RAM]] a [[ETA RAM]].
== Energeticky nezávislá paměť ==
Energeticky nezávislá nebo také nevolatilní paměť je počítačová paměť, která dokáže uchovat uloženou informaci, i když není napájená. Mezi příklady nevolatilní paměti patří paměť pouze pro čtení (viz [[ROM]]), [[flash paměť]], většina typů magnetických počítačových paměťových zařízení (např. [[pevný disk]], [[disketa]] a [[magnetická páska]]), [[Optický disk|optické disky]] i první metody ukládání počítačových dat jako třeba [[děrná páska]] a [[děrný štítek]]. Mezi nastupující technologie energeticky nezávislých pamětí patří [[Paměť FRAM|FRAM]], [[CBRAM]], [[PRAM]], [[SONOS]], [[RRAM]], [[Nano-RAM|NRAM]] a paměti [[Racetrack Memory|racetrack]] a [[Millipede memory|millipede]].
== Správa paměti ==
{{Main|Správa paměti}}
Řádek 47:
Při téměř jakékoli činnosti musí počítačový programátor uvažovat nad správou paměti. I při pouhém uložení čísla do paměti musí programátor určit, jak ho má paměť uložit.
=== Chyby při správě paměti ===
Nevhodná správa paměti je častou příčinou chyb.
* Při [[Přetečení|aritmetickém přetečení]] je výsledkem operace vyšší číslo, než jaké povoluje alokovaná paměť. Například 8-bitové celé číslo se znaménkem umožňuje uložit čísla od -128 do +127. Pokud máme hodnotu 127 a instrukci přičíst jedničku, počítač nemůže výsledné číslo 128 uložit do přiděleného prostoru. V takovém případě dojde k nežádoucí operaci, například ke změně hodnoty čísla na -128 namísto správných +128.
* [[Únik paměti]] nastane, když si program vyžádá paměť od operačního systému, a po ukončení operace s pamětí už ji nevrátí zpátky. Program s touto chybou bude postupně vyžadovat více a více paměti, dokud neselže z důvodu nedostatku paměti.
* K [[porušení ochrany paměti]] dochází, když se program snaží přistupovat k paměti, ke které nemá přístup povolen. Takový program bývá obvykle ukončen operačním systémem.
* [[Přetečení vyrovnávací paměti]] znamená, že program zapisuje data na konec svého alokovaného prostoru, a pak pokračuje v zápisu dat stále dál, do paměti, která už patří jiným programům. To může mít za následek chybové chování programu, včetně chyb přístupu do paměti, nesprávných výsledků, pádu programu nebo narušení bezpečnosti systému. Je tedy základem mnoha softwarových zranitelností a může být zneužito ke zlým úmyslům.
=== První počítačové systémy ===
V prvních počítačových systémech programy obvykle uvedly místo, kam chtějí zapisovat a jaká data chtějí zapsat. Místem se rozumělo fyzické umístění přímo v paměťovém hardwaru. Slabý výkon těchto počítačů nedovolovat složité systémy správy paměti, jaké se používají dnes. Protože většina takových počítačů byla jednoúlohová, složité systémy správy paměti nebyly ani tolik zapotřebí.
Tento přístup má svá úskalí. Pokud je určené umístění nesprávné, počítač zapíše data do jiné části programu. Následky takové chyby jsou nepředvídatelné. V některých případech mohou nesprávná data přepsat paměť používanou operačním systémem. Toho mohou využívat počítačoví crackeři k tvorbě virů a škodlivého softwaru.
=== Virtuální paměť ===
{{main|Virtuální paměť}}
Řádek 72:
Systémy virtuální paměti obvykle obsahují i ochranu paměti, ale nemusí tomu tak být vždy.
=== Chráněná paměť ===
{{main|Ochrana paměti}}
Řádek 83:
Systémy ochrany paměti téměř vždy obsahují i virtuální paměť.
== Odkazy ==
<references />
[[Kategorie:Hardware]]
| |||