Vyhlášení války: Porovnání verzí

V [[Česko|Česku]] válečný stav vyhlašuje [[Parlament České republiky|parlament ČR]] v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně.<ref>čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> K přijetí usnesení je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.<ref>čl. 39 odst. 3 Ústavy</ref> [[Prezident České republiky|Prezident]] je poté povinen nařídit [[Mobilizace|mobilizaci]]. PrávoPrezident prezidentanemůže v době válečného stavu nebo stavu ohrožení státu [[Právo veta|vetovat]] [[zákon]]y můžepřijaté býtve vzkráceném takovém stavu vládou zrušenořízení.<ref>[http://wwwčl.mvcr.cz/clanek/kdo-je-kdo-organy-odpovedne-v-cr-za-vnitrni-bezpecnosti.aspx Orgány8 odpovědnéodst. v3 ČRústavního zazákona vnitřnío bezpečnosti] České republiky</ref>

V roce [[1945]] přijatá [[Charta Spojených národů]] nicméně učinila vyhlášení války z jiných než obranných důvodů z hlediska mezinárodního práva nezákonným a proto dnes útočící státy válku již nevyhlašují. Podle českých zákonů je příprava a podněcování útočné války a agrese podle § 405a § 406 a § 407 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|českého trestního zákoníku]] trestné.<ref>§ 405a, 406 a 407 trestního zákoníku</ref>