McCoy Tyner: Porovnání verzí

'''McCoy Tyner''' (* [[11. prosinec|11. prosince]] [[1938]], [[Filadelfie]], [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]]) je americký [[jazz]]ový [[pianista]], známý nejen jako člen [[John Coltrane|John Coltrane Quartetu]], ale i díky své dlouhé sólové dráze.

 

Narodil se ve [[Filadelfie|Filadelfii]] jako nejstarší ze tří dětí. Ve hře na piáno ho podporovala jeho matka. Ve třinácti už začal hru na piáno aktivně studovat. Mezi jeho první hudební vzory patřil [[Bud Powell]], také rodák z Filadelfie. Ještě jako mladý chlapec konvertoval k [[islám]]u.

 

Jeho účast v John Coltrane Quartetu skončila v roce [[1965]], kdy se Coltranova hra začala stávat čím dál tím více disharmonickou. Společně s bubeníkem Elvinem Jonesem se tedy rozhodli opustit Coltraneův kvartet. V jedné Coltraneově biografii k tomu říká: „Sám jsem nevěděl, čím bych byl této hudbě přínosný… Já slyšel jenom spoustu hluku. Tuhle hudbu jsem prostě necítil, a když hudbu nedokážu cítit, neumím ji hrát.” Odchod z kvartetu, ale pro Tynera znamenal start jeho vlastní sólové kariéry.

 

Jeho styl hry na piano se dá zjednodušeně přirovnat k maximalistickému stylu Johna Coltrana. Přestože byl členem kapely John Coltrane Quartet, nikdy nebyl zcela zastíněn saxofonistou, naopak vhodně ho doplňoval a mnohdy i inspiroval. Je považován za jednoho z nejvlivnějších jazzových pianistů dvacátého století. Podobně jako Coltrane využíval podobné stupnice, akordické vedení a rytmy. Při pozorování lze jednoduše uhodnout, že jde o leváka. Při hraní basovou linky levou rukou má tendenci zvedat ruku vysoko na klávesnici a následně důrazně udeřit do kláves. V improvizacích často využívá staccato a pentatonickou stupnici.

 

[[Soubor:McCoyTyner2009.jpg|thumb|McCoy Tyner na koncertu na konci roku 2009]]

Poté, co odešel od Coltrana, začal nahrávat pro label Blue Note. Mezi léty [[1967]]–[[1970]] pro něj nahrál několik [[post bop|postbopových]] desek. Patřily mezi ně: ''The Real McCoy'' ([[1967]]), ''Tender Moments'' ([[1967]]), ''Time for Tyner'' ([[1968]]), ''Expansions'' ([[1968]]) a ''Extensions'' ([[1970]]). Pak ale podepsal smlouvu s další nahrávací společností, tentokráte s [[Milestone]]. Pro ní nahrál řadu vlivných alb jako například: ''Sahara'' ([[1972]]), ''Enlightenment'' ([[1973]]) a ''Fly with the Wind'' ([[1976]]), na kterém si zahrál flétnista [[Hubert Laws]], bubeník [[Billy Cobham]] a [[smyčcový orchestr]]. Jeho nahrávky pro Blue Note a Milestone často obsahují africké a východoasijské hudební vlivy. Například na albu ''Sahara'' hraje kromě piána také na [[koto]], [[flétna|flétnu]] a [[Bicí nástroj|perkuse]]. Tyto jeho alba jsou často uváděna jako příklad vitálního a inovativního jazzu sedmdesátých let, který nepluje na tehdy módních vlnách [[free jazz]]u či [[Jazz fusion|fusion]]. Na albu ''Trident'' si kromě piána zahrál také na [[cembalo]] (které se v jazzu prakticky nepoužívá) a [[celesta|celestu]].

 

{{překlad|en|McCoy Tyner|373817826}}

 

==Externí odkazy==

[http://mccoytyner.com Oficiální stránky McCoye Tynera]