Franklin Delano Roosevelt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odstraněn nesmyslný text "AJ MOJ BUDE MAT HVIEZDICKU TAK MA NEHAJ"
Řádek 95:
Dne [[15. únor]]a na něj [[Giuseppe Zangara]] spáchal atentát, při kterém sice nebyl prezident zraněn, ale zemřel při něm starosta [[Chicago|Chicaga]] [[Antonín Čermák]]. Po složení přísahy amerického prezidenta dne ([[4. březen|4. března]] [[1933]]) pronesl historický rozhlasový projev, v němž požádal Američany o důvěru. Tento jeho projev byl mimořádně dobrý a silný, předznamenal tak začátek obratu z krize. Roosevelt pronášel podobné projevy pravidelně i později, vžil se pro ně název [[rozhovory od krbu]].
 
V roce [[1934]] se jeho administrativa na okamžik ocitla v ohrožení, když naplánovala skupina bohatých průmyslníků [[vojenský převrat]] (tzv. ''Bussiness[[Business Plot'']]) s cílem svrhnout Rooseveltovu vládu.<ref>http://coat.ncf.ca/our_magazine/links/53/Plot1.html</ref> Pro uskutečnění hledali konspirátoři důvěru u generálmajora [[Smedley Butler|Smedleyho Butlera]] – ten však jejich plán zhatil a o převratu svědčil před [[Kongres Spojených států amerických|Kongresem Spojených států]].<ref>Schmidt, Hans (1998). Maverick Marine (reprint, illustrated ed.). University Press of Kentucky. str. 224. ISBN 0-8131-0957-4.</ref>
 
Na přelomu roku 1936/1937, kdy vypukla ve [[Flint]]u státě Michigan stávka dělníků vyrábějících automobily, a viceprezident John Garner po několika potyčkách dělníků s policií připravoval intervenci, Roosevelt tuto intervenci zamítl a postavil se na stranu dělníků. Stávka přesáhla lokálního významu, přivedla ve velkém dělníky tohoto průmyslu do odborů, v konečném výsledku zlepšila jejich úroveň a přihrála Rooseveltovi politické body.