Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
 
 
'''Fytoplankton''' jsložení fytoplanktonu je tedy odvislé od roční doby a zejména od [[úživnost]]i nádrže.
'''Fytoplankton''' je [[plankton]]ní [[společenstvo]] jednobuněčných [[fotosyntéza|fotosyntetizujících]] [[mikroorganismus|mikroorganismů]], které obývají vodní sloupec přírodních i umělých nádrží všech typů. Dominantními složkami fytoplanktonu jsou [[řasy]], [[sinice]] (cyanobakterie) a někteří fotosyntetizující [[prvoci]].
 
Fytoplankton se dále dělí podle místa, kde se tyto organismy vyskytují. Může se jednat o vodní prostředí ([[hydroplankton]]), vzduch ([[aeroplankton]]) a led či sníh ([[kryoplankton]]).
 
== Výskyt v průběhu roku ==
 
Fytoplanktonní společenstva vykazují během vegetační sezóny značnou dynamiku; mění se nejen druhové složení, ale i poměr zastoupení jednotlivých skupin sinic a řas, např. v letním fytoplanktonu dominují [[zelené řasy]] a [[sinice]], zatímco brzy z jara se objevují především [[skrytěnky]], [[rozsivky]] a [[zlativky]]. Konkrétní druhové složení fytoplanktonu je tedy odvislé od roční doby a zejména od [[úživnost]]i nádrže.
 
== Pohyb fytoplanktonu ==
Řádek 14 ⟶ 8:
Mnohé fytoplanktonní mikroorganismy nejsou schopné aktivního [[pohyb]]u a nechávají se volně unášet pohybem vodní masy.
 
V některých skupinách eukaryotických řas se však v průběhu [[evoluce]] vyvinuly i samostatně pohyblivé skupiny, souhrnně zvaní [[bičíkovci]]. To jsou jednobuněčné organismy opatřené tzv. [[bičík]]y (flagellum), proto označení flageláti.
 
S bičíkatými formami fytoplanktonu se nejčastěji setkáváme v následujících skupinách: [[zelené řasy]] (Chlorophyceae), [[zlativky]] (Chrysophyceae, Synurophyceae), [[obrněnky]] (Dinophyta), [[krásnoočka]] (Euglenophyta), [[skrytěnky]] (Cryptophyta), nebo [[chloromonády]] (Raphidophyceae). Bičíkovci jsou díky aktivnímu pohybu schopni nejen horizontální, ale i vertikální migrace ve vodním sloupci.
 
U ostatních mikroorganismů fytoplanktonu, které možnost aktivního pohybu nemají, se setkáváme s rozmanitými adaptacemi k přežití ve volném vodním sloupci – to je přímo odvislé od schopnosti udržet se co nejdéle při hladině nádrže, kde je ještě dostatek nezbytného [[sluneční záření|slunečního záření]] pro fotosyntézu.
 
Například jednobuněčné zelené řasy a planktonní [[rozsivky]] se seskupují v hvězdicovité a řetízkovité kolonie, nebo tvoří rovná i spirálně stočená vlákna. Samostatné buňky jsou často opatřené dlouhými trnitými výrůstky, které jsou buď prodloužením buněčné stěny, nebo zvláštní strukturou z [[Polysacharidy|polysacharid]]ů. Účel tvorby symetrických kolonií a trnitých výrůstků je zřejmý: fytoplanktonní mikroorganismy takto mnohonásobně zvětšují poměr velikosti [[povrch]]u svých jednobuněčných těl vůči svému [[objem]]u. Protože čím je povrch nepohyblivého tělesa vzhledem ke svému objemu větší, tím účinněji se brání klesání vodním sloupcem ke dnu.
 
== Související články ==