Současná česká literatura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Řádek 10:
Počátkem tohoto období se vydávalo značné množství děl, zpravidla se však nejednalo o novou tvorbu, ale o vydání nikdy nevydaných exilových a samizdatových děl ([[Jan Skácel]], [[Oldřich Mikulášek]], [[Ivan Blatný]], …). Na trh se tak dostalo velké množství kvalitních děl - často se jednalo o výběry toho nejlepšího za dvacet a víc let práce, popř. vydání nejlepších sbírek klasiků jako např. [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]. To vedlo ke snížení zájmu o nové autory, kteří se v takovéto konkurenci těžko prosazovali.
 
Velký vliv na českou poezii mělo hlavně na počátku 90.let vydání díla [[Bohuslav Reynek|Bohuslava Reynka]]. Ze starší generace se prosazuje především [[Josef Topol]], [[Ivan Diviš]], [[Karel Šiktanc]], [[Viola Fischerová]], [[Petr Král]], [[Vít Slíva]]; vycházejí sebrané spisy [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]], své sebrané dílo vydává [[Petr Kabeš]], velmi poulární jsou básnické texty [[Ivan Wernisch|Ivana Wernische]] i verše [[Jiří Žáček|Jiřího Žáčka]]. Fenoménem se po vydání básnického souboru Magorova summa stává živoucí legenda [[Ivan Martin Jirous]] a populární [[J. H. Krchovský]]. Prosazuje se i mladší poezie a to především v dílech [[Petr Borkovec|Petra Borkovce]], [[Pavel Kolmačka|Pavla Kolmačky]], [[Radek Fridrich|Radka Fridricha]] a [[Petr Hruška|Petra Hrušky]], kteří se stávají nejvýznamnějšími zástupci generace narozené v 60. a na začátku 70. let. Z mladší generace se v devadesátých letech prosazuje [[Jaromír Typlt]] a [[Bogdan Trojak]]. V první dekádě 21. století zanechávají výraznější stopu básnířky [[Kateřina Rudčenková]] a [[Marie Šťastná]] a básníci [[Milan Děžinský]] a [[Radek Malý]]. V druhé dekádě pak zaujaly výrazné první, případně druhé sbírky [[Viktor Špaček|Viktora Špačka]], [[Jonáš Hájek|Jonáše Hájka]], [[Jakub Řehák|Jakuba Řeháka]], [[Kamil Bouška|Kamila Boušky]], Adama Borziče a [[Ladislav Zedník|Ladislava Zedníka]].
 
== Próza ==