Verze z 25. 3. 2014, 12:21 editovat Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 684 editací víceméně dokončeno ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 3. 2014, 02:11 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 60: Zbytek Cispadánie byl sloučen s Cisalpinskou republikou 27. července a hlavním městem se stal Milán. Dne 22. října Napoleon sloučil Cisalpinii s údolím [[Valtellina]], které se oddělilo od švýcarského Trojspolku. Rakousko uznalo tento nový stát v [[Mír v Campo Formio\|mírem z Campo Formio]] podepsaného 17. října, výměnou za zisk zbytku [[Benátská republika\|Benátské republiky]]. Dne 15. listopadu bylo zákonem uznáno plné mezinárodní uznání a legálnost nového státu. Parlament se skládal ze dvou komor (Velká rada a Rada starších) a byl přímo jmenován Napoleonem 21. listopadu [[1797]]. Postupem doby se připojovaly nové departementy: Benaco ([[Desenzano]]) 1. března [[1798]], Mella ([[Brescia]]) 2. května, Mincio ([[Mantova]]) 26. května a pět dalších departementů z [[Emilia\|Emilie]]. Dne 31. srpna [[1798]] francouzský vyslanec [[Claude-Joseph Trouvé]] rozpustil direktorium a následujícího dne vyhlásil novou ústavu s posílením výkonné mocí. Bylo změněno rozložení departementů, jejichž počet se vrátil na 11: Olona ([[Milán]]), Alto Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Adda-e-Oglio ([[Morbegno]]), Mella ([[Brescia]]), Mincio ([[Mantova]]), Panaro ([[Modena]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Reno ([[Bologna]]), Basso Po ([[Ferrara]]) a Rubicone ([[Forlì]]). Počet členů místních direktorií byl snížen na tři a byly zrušeny magistráty pro obce s 3 až 10 tisíci ~~obyvately~~obyvateli. Trouvé také jmenoval nové direktorium, které mělo více moci, a parlament s dvěma komorami (tzv. Anziani (starší) a Giuniori (mladší)). První sestávala z 40 zvolených členů spolu s bývalými direktory, druhá měla 80 členů. V říjnu se pokusil francouzský generál [[Guillaume Marie Anne Brune]] provést převrat a dosadit nové direktory, ale ti nebyli uznáni rozhodnutím [[Direktorium (Francie)\|francouzského direktoria]] ze 7. prosince [[1798]]. Dne 10. dubna [[1799]] obdržel direktorát speciální ~~pravomoce~~pravomoci kvůli rakousko-ruské invazi po zformování tzv. [[Válka druhé koalice\|druhé koalice]]. Následujícího dne byly zformovány výbory veřejného zdraví, vojenský a finanční. 26. dubna byla před postupujícími rakouskými vojsky evakuována legislativní rada a 29. dubna byla obnovena rakouská vláda a direktorát odstraněn. === Druhá republika === Po porážce Francie v dubnu [[1799]] byla republika rozpuštěna a okupována rusko-rakouskými oddíly pod velením ruského generála [[Alexandr Vasiljevič Suvorov\|Suvorova]]. Ten jmenoval provizorní vládu vedenou Císařskou komisí v čele s mantovským hrabětem [[Luigi Cocastelli\|Luigi Cocastellim]]. Po Napoleonem vyhrané [[Bitva u Marenga\|bitvě u Marenga]] byla Cisalpinská republika 4. června [[1800]] ~~oficiálne~~oficiálně obnovena a 17. června Napoleon ustanovil Mimořádný vládní výbor sestávající z 9 členů a legislativní ''Consultu''. 6. července byly anulovány všechny úkony, vydané za rakouské okupace a poté obnovena trikolóra. Dne 25. září byly pravomoci Mimořádného výboru přeneseny na tříčlený Vládní výbor. Jelikož uprchlý savojský král [[Karel Emmanuel IV.]] odmítl podepsat s Francií mírovou smlouvu, na Napoleonův příkaz anektovala republika 13. října [[1800]] [[Novara\|Novaru]], a tím posunula svou hranici od [[Ticino\|Ticina]] k [[Sesia\|Sesii]]. Po porážce Rakouska a [[Mír z Lunéville\|mírové dohodě z Lunéville]] (9. února [[1801]]) se území Cisalpinské republiky rozšířilo také východním směrem až k řece [[Adiže]]. Dne 13. května [[1801]] došlo také k změně departementů, kdy byl vytvořen departement Agogna ([[Novara]]), obnoven departement Lario a zrušen departement Adda-e-Oglio.

Cisalpinská republika: Porovnání verzí