Cisalpinská republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
víceméně dokončeno
mBez shrnutí editace
Řádek 60:
Zbytek Cispadánie byl sloučen s Cisalpinskou republikou 27. července a hlavním městem se stal Milán. Dne 22. října Napoleon sloučil Cisalpinii s údolím [[Valtellina]], které se oddělilo od švýcarského Trojspolku. Rakousko uznalo tento nový stát v [[Mír v Campo Formio|mírem z Campo Formio]] podepsaného 17. října, výměnou za zisk zbytku [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Dne 15. listopadu bylo zákonem uznáno plné mezinárodní uznání a legálnost nového státu. Parlament se skládal ze dvou komor (Velká rada a Rada starších) a byl přímo jmenován Napoleonem 21. listopadu [[1797]]. Postupem doby se připojovaly nové departementy: Benaco ([[Desenzano]]) 1. března [[1798]], Mella ([[Brescia]]) 2. května, Mincio ([[Mantova]]) 26. května a pět dalších departementů z [[Emilia|Emilie]].
 
Dne 31. srpna [[1798]] francouzský vyslanec [[Claude-Joseph Trouvé]] rozpustil direktorium a následujícího dne vyhlásil novou ústavu s posílením výkonné mocí. Bylo změněno rozložení departementů, jejichž počet se vrátil na 11: Olona ([[Milán]]), Alto Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Adda-e-Oglio ([[Morbegno]]), Mella ([[Brescia]]), Mincio ([[Mantova]]), Panaro ([[Modena]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Reno ([[Bologna]]), Basso Po ([[Ferrara]]) a Rubicone ([[Forlì]]). Počet členů místních direktorií byl snížen na tři a byly zrušeny magistráty pro obce s 3 až 10 tisíci obyvatelyobyvateli. Trouvé také jmenoval nové direktorium, které mělo více moci, a parlament s dvěma komorami (tzv. Anziani (starší) a Giuniori (mladší)). První sestávala z 40 zvolených členů spolu s bývalými direktory, druhá měla 80 členů. V říjnu se pokusil francouzský generál [[Guillaume Marie Anne Brune]] provést převrat a dosadit nové direktory, ale ti nebyli uznáni rozhodnutím [[Direktorium (Francie)|francouzského direktoria]] ze 7. prosince [[1798]].
 
Dne 10. dubna [[1799]] obdržel direktorát speciální pravomocepravomoci kvůli rakousko-ruské invazi po zformování tzv. [[Válka druhé koalice|druhé koalice]]. Následujícího dne byly zformovány výbory veřejného zdraví, vojenský a finanční. 26. dubna byla před postupujícími rakouskými vojsky evakuována legislativní rada a 29. dubna byla obnovena rakouská vláda a direktorát odstraněn.
 
=== Druhá republika ===
Po porážce Francie v dubnu [[1799]] byla republika rozpuštěna a okupována rusko-rakouskými oddíly pod velením ruského generála [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorova]]. Ten jmenoval provizorní vládu vedenou Císařskou komisí v čele s mantovským hrabětem [[Luigi Cocastelli|Luigi Cocastellim]]. Po Napoleonem vyhrané [[Bitva u Marenga|bitvě u Marenga]] byla Cisalpinská republika 4. června [[1800]] oficiálneoficiálně obnovena a 17. června Napoleon ustanovil Mimořádný vládní výbor sestávající z 9 členů a legislativní ''Consultu''. 6. července byly anulovány všechny úkony, vydané za rakouské okupace a poté obnovena trikolóra. Dne 25. září byly pravomoci Mimořádného výboru přeneseny na tříčlený Vládní výbor.
 
Jelikož uprchlý savojský král [[Karel Emmanuel IV.]] odmítl podepsat s Francií mírovou smlouvu, na Napoleonův příkaz anektovala republika 13. října [[1800]] [[Novara|Novaru]], a tím posunula svou hranici od [[Ticino|Ticina]] k [[Sesia|Sesii]]. Po porážce Rakouska a [[Mír z Lunéville|mírové dohodě z Lunéville]] (9. února [[1801]]) se území Cisalpinské republiky rozšířilo také východním směrem až k řece [[Adiže]]. Dne 13. května [[1801]] došlo také k změně departementů, kdy byl vytvořen departement Agogna ([[Novara]]), obnoven departement Lario a zrušen departement Adda-e-Oglio.