Wikipedie

Jan Škoda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 12:
Po maturitě v roce [[1914]] na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na [[Konzervatoř]]i v Praze ([[1920]]–[[1923]]).
 
Na [[Konzervatoř]]i byl žákem profesora [[Jaroslav Hurt|Jaroslava Hurta]]. Ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J.&nbsp;Hurta hrál v holešovické [[Legie malých|Legii malých]] v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např.&nbsp;[[Jiřina Šejbalová]], [[František Salzer]], [[Jiří Frejka]], [[Erik Adolf Saudek|Erik A.Saudek]], [[Bohuš Záhorský]], [[František Muzika]], [[František Zelenka]], [[Jaroslav Ježek]], [[Saša Machov]] a další<ref> [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86</ref>.
 
Jako student Konzervatoře se stal v roce [[1921]] elévem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a vystupoval zde v menších rolích až do roku [[1924]].
Řádek 21:
V letech [[1938]]/[[1939]] byl šéfem činohry Státního divadla v [[Brno|Brně]] a od konce roku [[1939]] se vrátil do Státního divadla v [[Ostrava|Ostravě]] jako šéf činohry, v roce [[1940]] se stal ředitelem.
 
Za okupace byl v roce [[1942]] zatčen<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490</ref>, avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.
 
Od roku [[1943]] pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]]. V květnu [[1945]] založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, ISBN 978-80-200-1502-0</ref> Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.
 
Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně [[1945]]/[[1946]] jeho formální součástí. V září [[1945]] přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "Realistické divadlo"<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref>. Do souboru byli angažováni například [[Jiří Dohnal]], [[Bohuš Záhorský]] a [[Jiřina Petrovická]]. [[Dramaturg]]em divadla se stal [[Erik Adolf Saudek|E.&nbsp;A.&nbsp;Saudek]], známý překladatel děl [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeara]].
 
V letech [[1950]]–[[1951]] byl režisérem činohry v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem [[František Tröster|Františkem Tröstrem]], kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.
 
Od roku [[1951]] působil jako umělecký šéf a režisér v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], resp.&nbsp;ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny [[1955]]/[[1956]] jako Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády) a to až do roku [[1960]].
 
=== Nejen divadlo ===
Ještě před druhou světovou válkou se stal členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]]<ref> Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;83, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>.
Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND Stanislava Neumanna, zetěm básníka S.&nbsp;K.&nbsp;Neumanna.
Řádek 40:
 
== Ocenění ==
* [[1948]], [[1951]] Státní cena
* [[1949]] Řád 25.&nbsp;února 1948
* [[1954]] titul [[národní umělec]]
Řádek 57:
* [[1947]] Sean O'Casey: ''Juno a páv'', Realistické divadlo
* 1947 [[Moliere]]: ''Škola manželů'', Realistické divadlo
* 1947 P.Merimée: ''Kočár nejsvětější svátosti'', Realistické divadlo
* 1947 [[George Bernard Shaw|G.&nbsp;B.&nbsp;Shaw]]: ''Muž budoucnosti'', Realistické divadlo
* [[1948]] [[Arthur Miller]]: ''Všichni moji synové'', Realistické divadlo
Řádek 89:
* [[1924]] D.&nbsp;N.&nbsp;Fonvizin: ''Mazánek'', Lokaj, [[Národní divadlo]], režie [[Václav Vydra (1876)|Václav Vydra st.]]
* 1924 [[Alois Jirásek|A.&nbsp;Jirásek]]: ''Jan Žižka'', Hartneid z Lichtenštejna, ND, režie Vojta Novák
* 1924 L.&nbsp;N.&nbsp;Andrejev: ''Rozum'', Třetí lékař, ND, režie [[Jaroslav Hurt]]
 
== Odkazy ==
Řádek 96:
 
=== Literatura ===
* Josef Balvín: ''[[Martin Růžek]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;33, 50, 51, 105–6
* [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86, 103, 213–4
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]],'' Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;329
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
* Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str.&nbsp;144
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490
* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;258, 261, 263, 279, 280, 282
* [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str.&nbsp;223
* [[Jaroslav Průcha]]: ''Má cesta k divadlu'', [[1975]], vyd.&nbsp;Divadelní ústav, Praha, str.&nbsp;166, 261
* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
* Alena Urbanová: ''[[Vítězslav Vejražka]],'' Orbis, Praha, [[1963]], str.&nbsp;48, 70, 96–8, 100
* Marie Valtrová: ''Kronika rodu [[Rudolf Hrušínský|Hrušínských]],'' Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;182, ISBN 80-207-0485-X
* Marie Valtrová: ''ORNESTINUM, Slavná éra [[Městská divadla pražská|Městských divadel pražských]]'', Brána, Praha, [[2001]], str.&nbsp;9, 51, 75, 81–2, ISBN 80-7243-121-8
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;90, 157, 210–212, 214–5, 219, 221–5, 239, 302–3, ISBN 80-85625-19-9
* Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;134, 136, 158–9, 189, ISBN 978-80-239-9603-6
 
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01130310}}
* {{ND osoba|3747}}
* {{Fdb osoba|61673}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Škoda“