Verze z 15. 8. 2013, 21:57 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m →‎Související články: sjednocení souvisejících článků dle WP:VAS (data od Wikipedista:Matěj Suchánek), kosmetické změny za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 3. 2014, 13:46 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{upravit}} '''Paul Carell''', narozen jako '''Paul Karl Schmidt''', (2. listopadu [[1911]] v [[Kelbra]] (Kyffhauser) - 20. června [[1997]] v [[Rottach-Egern]]) byl [[Schutzstaffel\|SS]]-[[Obersturmbannführer]], mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945, úspěšný spisovatel a novinář listu ''[[Die Zeit]]'' a ''[[Der Spiegel]]''. Od roku [[1993]] používal také [[pseudonym]] '''Carell-Schmidt''' - například na zakládající listině nadace Hans Filbinger. == Kariéra nacionálního socialisty == Vyrůstal v malém městě [[Kelbra]], v jednoduchých avšak zajištěných poměrech, v domě svého děda, obuvníka Karla Schmidta, jako jediné dítě svobodné matky Henrietty Schmidtové. Do [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] a [[Sturmabteilung\|SA]] vstoupil již v roce [[1931]], v posledním roce gymnázia. Po uchopení moci nacisty, vystoupil dne 10. května [[1933]] jako studentský řečník při pálení knih v [[Kiel]]u. Působil rovněž na dalších pozicích v Národně socialistickém německém svazu studentstva a v roce [[1935]]/36 převzal úřad župního studentského vůdce pro [[Šlesvicko-Holštýnsko]]. V roce [[1936]] promoval na univerzitě v Kielu na doktora filozofie, disertační prací "Přínosy k teorii významových symbolů v indogermánských jazycích". Následně se stal, na této univerzitě, vědeckým asistentem v psychologickém ústavu. V roce [[1938]] vstoupil do SS (členské č. 308263). Poté byl jmenován legačním radou II. třídy v tiskovém a zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí. V roce [[1940]] byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí [[Joachim von Ribbentrop\|Joachima von Ribbentropa]] a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí. Řádek 10: Jeho hlavním úkolem, na ministerstvu, bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s [[Otto Dietrich]]em, (říšským tiskovým vedoucím u [[Adolf Hitler\|Adolfa Hitlera]]) a [[Hans Fritzsche\|Hansem Fritzschem]] (tiskovým vedoucím na říšském ministerstvu propagandy). Je skutečností, že prostřednictvím propagandy ospravedlňoval [[Holokaust\|holocaust]]. Toto propagandistické odůvodnění bylo prováděno ve spolupráci s Kulturně politickým oddělením,jemuž předsedal Franz Six a oddělením pracovní skupiny "Vnitro II" s jeho ředitelem Horstem Wagnerem - spojkou mezi Ribbentropem a [[Heinrich Himmler\|Himmlerem]] a zastupujícím vedoucím židovského referátu ministerstva zahraničí promovaným juristou [[Eberhard von Thadden\|Eberhardem von Thadden]]. Když byly koncem června [[1942]], slovenskou vládou, zastaveny deportace Židů, zvýšila německá strana svůj tlak na ministerského předsedu [[Vojtěch Tuka\|Tuku]]. Schmidt, jako mluvčí ministerstva zahraničí, mezitím v Bratislavě vysvětloval tamnímu tisku, že židovský problém je problém politické hygieny, který musí být všude potlačován, aby se zabránilo rozkladu národního organismu. V květnu [[1944]] zase radil, jak ospravedlnit vraždy a deportace maďarských Židů, s cílem zabránit obvinění z masových vražd. <blockquote>"Navrhované opatření (proti Židům v Budapešti) bude, vzhledem k jeho rozsahu, přitahovat pozornost a způsobí prudkou reakci. Odpůrci budou křičet o pronásledování atd. a za použití hrůzných zpráv se pokusí získat podporu neutrálů. Chtěl bych proto navrhnout, že pokud se má tomuto zabránit, je třeba vytvořit vnější příčiny a důvody k této akci, jako například nálezy výbušnin v židovských spolkových objektech a synagogách, sabotážních organizací, podvratných plánů, útoky na policisty, devizové vydírání ve velkém stylu s cílem oslabení maďarského hospodářství. Poslední kapkou pro tuto akci by musel být nějaký křiklavý případ, který by tuto velkorazii spustil."</blockquote> Řádek 17: Jako vedoucí tiskového oddělení ministerstva zahraničí v roce 1943 napsal: "Židovská otázka není otázkou humanity nebo náboženství, je to pouze a jenom otázka politické hygieny" "Židovství musí být likvidováno kdekoli se objeví, protože je to politický patogen, enzym rozkladu a smrt každého národního organismu. (...).<ref>Christian Plöger: Von Ribbentrop zu Springer. Zu Leben und Wirken von Paul Karl Schmidt alias Paul Carell. Marburg 2009, S. 137</ref>. Nacistické plány pro Evropu propagoval v stopách svého přítele [[Franz Alfred Six\|Franze Alfreda Sixe]], vedle konkrétních výzev k vraždění [[Židé\|~~Žid~~Židů]]ů. Ve své knize "Rukojeť Evropy", píše v roce 1943 o Ose s Itálií: "My Národní socialisté, musíme evropský prostor nově uspořádat. Evropa může žít v budoucnosti pouze ve fašistické a nacionálně socialistické formě života. ... Poté co západní liberální principy ztratily schopnost pro překonání životní bídy, stojí obě země před vytvořením evropského systému států, před velkým revolučním úkolem".<ref>Die Achse als Grundlage des neuen Europa. in Six, Hg: Europa-Handbuch, Leipzig 1943, S. 13 - 15</ref>▼ ▲Nacistické plány pro Evropu propagoval v stopách svého přítele [[Franz Alfred Six\|Franze Alfreda Sixe]], vedle konkrétních výzev k vraždění [[Židé\|Žid]]ů. Ve své knize "Rukojeť Evropy", píše v roce 1943 o Ose s Itálií: "My Národní socialisté, musíme evropský prostor nově uspořádat. Evropa může žít v budoucnosti pouze ve fašistické a nacionálně socialistické formě života. ... Poté co západní liberální principy ztratily schopnost pro překonání životní bídy, stojí obě země před vytvořením evropského systému států, před velkým revolučním úkolem".<ref>Die Achse als Grundlage des neuen Europa. in Six, Hg: Europa-Handbuch, Leipzig 1943, S. 13 - 15</ref> == Po válce == Řádek 32 ⟶ 31: Souběžně s výše zmíněnými zjišťovacími řízeními začala jeho druhá úspěšná novinářská kariéra. Pracoval jako nezávislý spolupracovník, pod různými pseudonymy, s deníky jako Die Welt a Die Zeit jako '''P.C. Holm'''. Psal také pro ''Norddeutsche Rundschau'' a ''Der Spiegel''. V tomto zpravodajském magazínu dal do oběhu, a to již 16. ledna 1957, tézi o jediném pachateli [[požár Říšského sněmu\|požáru Říšského sněmu]] v roce 1933 [[Marinus van der Lubbe\|Marinusu van der Lubbe]], která zbavovala nacisty obvinění. Byl považován za vlivného poradce nakladatelství Springer-Verlag. Ještě v předstihu takzvaného přezbrojení [[Severoatlantická aliance\|NATO]] jadernými zbraněmi středního doletu, žádal v roce 1979 v Axel Springerově Welt am Sonntag, změnu doktríny Bundeswehru ve směru údajně žádoucí takzvané preventivní obrany. Stejný požadavek, doplněný obhajobou neutronové bomby kladl Carell Schmidt už jeden rok předtím ve svém projevu před nadací Carl Friedrich von Siemens : "Řešením tohoto problému je [[neutronová bomba]]. (...) Potřebný vojenský účinek zvýší protivníkovi riziko nasazení těchto zbraní, čímž se zvýší efekt odstrašení a vojenský účinek. Vzhledem k nepostradatelné preventivní obraně, je proto neutronová bomba naléhavě nutná modernizace taktické jaderné zbraně". Úspěšnost jeho knih, ''[[Operace Barbarossa]]'' a ''Spálená země'' z něj udělala předního poválečného kronikáře bojů v SSSR za druhé světové války. V nakladatelství Ullstein se objevila, v roce 1980, jeho kniha Vězni o osudu německých válečných zajatců v Rusku. Tyto knihy měly ve Spolkové republice Německo, v převážné většině, pozitivní odezvu. Tak například napsal Die Welt: "Přispívá ke snížení resentimentu mezi Němci a Rusy (...) jako kvalifikovaný historik. Historik Bodo Scheurig usuzoval naproti tomu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Carellova prezentace ruské kampaně, "ohlupuje ty kteří jsou náchylní zapomenout a roztrpčuje (ty), kteří mohou těžko zapomenout a trvají na celé pravdě." Jonathan Littell, nechá ve svém, na faktech založeném románu "Ztepilí" vypravěče konstatovat, že Carell své dvousvazkové dílo o válce proti SSSR napsal, aniž jednou zmínil slovo Žid, "vynikající" historiografická práce vzhledem k masovým nacistickým zločinům v této zemi. Sotva něco jasněji prokazuje mentální potlačení těchto zločinů Němci, jako tato skutečnost. Roku 1992 vyslovil tvrzení, že výsledek druhé světové války byl po [[bitva u Stalingradu\|bitvě u Stalingradu]] stále ještě otevřený. Nakonec přivodilo porážku Německa ve válce jen selhání Adolfa Hitlera. Velení [[Wehrmacht]]u a vynikající stratégové, jako například [[Erich von Manstein]] mohli vymoci, bez jeho zasahování, aspoň nějaký nerozhodný mír. Řádek 39 ⟶ 38: == Výběr z díla == * {{NK ČR\|skuk0001540}} * Pouštní lišky. S Rommel v Africe (1964, nejnovější vydání 2003) * Přicházejí! Invaze amerických a britských sil v Normandii, 1944 (1960, nejnovější vydání 2004) Řádek 47 ⟶ 46: * Spálená země. Bitva mezi Volhou a Vislou (1964, poslední vydání 2002) * Válka proti Rusku. Fotografováno vojáky. Obrazová publikace k "Operaci Barbarossa" a "Spálená země" (1983) * Berlín - Řím - Tokio.''Měsíčník k prohlubování kulturních vztahů národů geopolitického trojúhelníku.'' Verlagsanstalt Ernst Steiniger, 1 Jg 1939. Mehrsprachig; belegt sind Hefte von 1939 bis 1942. Autoren u.a. Gustav Schlotterer, Karl Megerle, Carl August Clodius, Hans Georg von Studnitz, Karl Haushofer u.a. Mehrsprachig; belegt sind Hefte von 1939 bis 1942. Autoren u.a. Gustav Schlotterer, Karl Megerle, Carl August Clodius, Hans Georg von Studnitz, Karl Haushofer u.a. == Související články == Řádek 54 ⟶ 53: == Literatura == * Wigbert Benz: ''Paul Carell.'' Ribbentropův tiskový šéf Paul Karl Schmidt před a po roce 1945. Berlin 2005. ISBN 3-86573-068-X * Eckart Conze, Norbert Frei, Peter Hayes und Moshe Zimmermann: Das Amt und die Vergangenheit. * * * Deutsche Diplomaten im Dritten Reich und in der Bundesrepublik. Karl Blessing, München 2010, ISBN 3-~~896~~89667-~~67430~~430-7, ISBN 978-3-89667-430-2 (auch Schriftenreihe, Bd. 1117 der Bundeszentrale für politische Bildung. Bonn 2011) * Peter Longerich: Propagandisté během války.''Tiskové oddělení ministerstva zahraničí za Ribbentropa.'' Mnichov 1987 (podrobně o práci Schmidta v AA - ale identita "Paul Carell" uvedena jen na s. 154, pozn. pod čarou 13 * Konkret, (časopis) Číslo 1 / 2007, s. 27: "Neexistuje žádné aktuálnější téma."Dodatek k Peer Heineltově "Paul a požár Reichstagu" (sešit 11/06) k případu spolupracovníků nacistického ministerstva zahraničních věcí a "Spieglu" od Michaela Schroedera * [[Armin Mohler]]: ''Paul Carell.'' Viděno zprava s. 240 ff, Seewald, Stuttgart 1974. ISBN 3-512-00365-6 * Christian Plöger: Od Ribbentropa ke Springerovi.''O životě a díle Paul Karl Schmidta alias Paul Carella.'' Marburg 2009 (zugl: Münster, Univ. Diss, 2009). ISBN 978-3-8288-2136-1 == Webové odkazy == Řádek 67 ⟶ 66: * [http://www.freitag.de/2007/04/07041802.php Wigbert Benz: Kameraden. Reichstagsbrand: NS-Pressechef schreibt „Spiegel“-Geschichte] * [http://wigbertbenz.wordpress.com/2010/03/25/paul-carell-buchveroffentlichung-mit-pressecho-beitrage-und-websites-von-wigbert-benz-zum-nachkriegsbestsellerautor-und-ns-pressechef-schmidt-carell/ Beiträge und Websites von Wigbert Benz zu Paul Carell] == Jednotlivé dokumenty ==

Paul Carell: Porovnání verzí