Emilián Skramlík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
666Kedul (diskuse | příspěvky)
m defaultsort
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 4:
Narodil se v rodině nábytkáře Jana Skramlíka. Po studiích na reálce podnikl roku 1852 studijní cestu do [[Vídeň|Vídně]], [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], [[Terst]]u, [[Tyrolsko|Tyrolska]], [[Itálie]], [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Po dvou letech se vrátil, ale zakrátko opět odjel do [[Německo|Německa]], [[Belgie]] a [[Francie]]. Dva roky strávil na praxi v [[Paříž]]i, tehdejším středisku výroby nejkvalitnějšího zdobeného salonního nábytku. Po návratu se zapojil do řízení rodinné firmy, která brzy získala název Jan Skramlík & syn a stala se jedním z předních výrobců nábytku v Rakousku.
 
Vedle podnikání se zapojil i do komunální politiky. Roku 1874 byl zvolen za člena pražského obecního zastupitelstva a 1875 do městské rady za [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]]. Pracoval v komisi pro městské stavby a školy a ve výboru městské spořitelny.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Emilian František Skramlík | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1876 | měsíc = 7 | ročník = 10 | číslo = 30 | strany = 419 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/10.1876/30/419.png | issn = }}</ref>
 
12. července 1876 byl zvolen pražským [[purkmistr]]em a funkci vykonával po dvě volební období do roku 1882. Za jeho vedení začala Praha dohánět evropská velkoměsta. Byla zahájena a někdy i dokončena řada staveb. Nejvýznamnější bylo vybudování [[Palackého most]]u s nábřežím po vybourání pražského [[Podskalí]]. Začalo se se stavbou [[Rudolfinum|Rudolfina]] a pokročila výstavba [[Národní divadlo|Národního divadla]] do té míry, že mohlo být v červnu 1881 před dokončením otevřeno (budovu pak zničil požár, k obnově došlo až za nového starosty). Vznikl i pomník [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]] a po zbourání hradeb u Koňské brány na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] bylo ponecháno místo pro [[Národní muzeum]]. Městská rada se věnovala i projektům na zajištění pitné vody a připojování předměstí. Pro děti z chudých rodin byly zřizovány [[Mateřská škola|opatrovny]].
 
Skramlíkovo působení bylo prostoupeno smyslem pro budoucnost, který jeho nástupci často postrádali. V roce 1880 byl přijat do [[rytíř]]ského stavu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Emilian rytíř Skramlík | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1903 | měsíc = 5 | ročník = 20 | číslo = 31 | strany = 370 - 371 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/20.1902-1903/31/370.png | issn = }}</ref>
<ref>{{Citace periodika | příjmení = Ledvinka | jméno = Václav | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Purkmistři, starostové a primátoři sjednocené Prahy. Emilián Skramlík | periodikum = Listy hlavního města Prahy | odkaz na periodikum = | rok = 2009 | měsíc = 4 | ročník = 9 | číslo = 4 | strany = 7 | url = http://www.listypraha.cz/listy/archiv/duben_2009_1-8.pdf | issn = }}</ref> Je pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].<ref>[http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/olsanske_hrbitovy Olšanské hřbitovy na webu PIS]</ref>
 
Jeho syn [[Jan Skramlík]] (1860 – 1936) se proslavil jako malíř portrétů a historických výjevů.<ref>Viz např.: {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Malíř Jan Skramlík zemřel | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 76 | číslo = 246 | datum = 1936-09-08 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7245995 | datum přístupu = 2011-02-16 }}</ref>
 
== Reference ==
* {{NK ČR|jo2004213767}}
<references />
{{ÚČL NK}}