Josef Scheiner: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot převedl {{Wikizdroje}} do nové podoby
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Život ==
Narodil se 21. září [[1861]] v [[Benešov]]ě v rodině advokáta. Studoval na benešovském, později pražském gymnáziu<ref name="NarLis19320111a">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Scheiner | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498153 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> a po jeho absolvování vystudoval [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|pražskou právnickou fakultu]]. Roku [[1889]] se stal [[doktor práv|doktorem práv]] a nastoupil jako [[advokátní koncipient]] do kanceláře dr. Čížka a Tondra. V roce [[1893]] si založil vlastní [[advokát]]ní kancelář.<ref name="NarLis19320111b">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = K úmrtí dr. J. Scheinera | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498155 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
Jako sedmnáctiletý vstoupil do pražského [[Sokol (spolek)|Sokola]], kde se seznámil s [[Miroslav Tyrš|Miroslavem Tyršem]].<ref name="NarLis19320111c">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Zemřel vůdce | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498155 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> Jejich první setkání zprostředkovala ''teta Scheinerová'', sestra matky [[Renata Tyršová|Renaty Tyršové]] (Tyršovy manželky) a zároveň švagrová Scheinerova otce. Scheiner se stal nadšeným Tyršovým následovníkem. Roku [[1882]] si získal jeho respekt reportáží ze sokolských slavností v [[Nová Paka|Nové Pace]] a stal se spolupracovníkem časopisu ''Sokol''.<ref name="NarLis19310919">{{Citace periodika | příjmení = Tyršová | jméno = Renata | autor = | odkaz na autora = Renata Tyršová |titul = K sedmdesátinám dr. Josefa Scheinera | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 71 | číslo = 257 | datum = 1931-09-19 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5837851 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> Roku [[1887]] byl jmenován redaktorem.<ref name="NarLis19320111a" />
 
Aktivně se účastnil činnosti pražského Sokola,<ref name="NarLis19320111c" /> mimo jiné i prostřednictvím projevů na shromážděních, které byly publikovány v denním tisku.<ref name="NarLis18881112">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Přátelský večer Sokola pražského | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 28 | číslo = 315 | datum = 1888-11-12 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7108974 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> V souladu s přáním zemřelého [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]] usiloval o spojení všech českých sokolských jednot do jednotné organizace.<ref name="NarLis19320111a" /> To se podařilo roku [[1889]], kdy byla založena Česká obec sokolská a Scheiner byl zvolen do jejího předsednictva.<ref name="NarLis18890326">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = První valný sjezd české obce sokolské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 29 | číslo = 84 | datum = 1889-03-26 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9093864 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> Roku [[1906]] byl zvolen starostou po odstoupivším [[Jan Podlipný|Janu Podlipném]].<ref name="NarLis189060520">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Česká obec sokolská v VI. období své činnosti | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 46 | číslo = 138 | datum = 1906-05-20 | strany = 13 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9176686 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
Usiloval o [[panslavismus|slovanskou vzájemnost]]. Roku [[1908]] zakládal Svaz slovanského sokolstva a byl zvolen jeho starostou.<ref name="NarLis19320111a" /> Společně s [[Karel Kramář|Karlem Kramářem]] se podílel na pořádání slovanského sjezdu roku [[1908]] v Praze, [[1909]] v [[Petrohrad]]ě, a [[1910]] v [[Sofie|Sofii]]; velkou přehlídkou slovanské vzájemnosti byl i sokolský slet v Praze roku [[1912]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] prosazoval zejména spolupráci s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a ruským Sokolem v emigraci.<ref name="NarLis19320112">{{Citace periodika | příjmení = Kramář | jméno = Karel | autor = | odkaz na autora = Karel Kramář |titul = Za dr. Jos. Scheinerem | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 12 | datum = 1932-01-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498265 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
Během války spolupracoval s [[Maffie|Maffií]]. 21. května 1915 byl spolu s [[Karel Kramář|Karlem Kramářem]] zatčen a vyšetřován ve [[Vídeň|Vídni]] kvůli protirakouské činnosti, poté ale propuštěn.<ref name="NarLis19320111a" />
 
Měl podíl i na [[Vznik Československa|vzniku Československa]]. Nebyl jedním z „mužů 28. října“, ale podpořil jejich úsilí brannou mocí. Když došlo v Praze k vyhlášení samostatnosti, vypravil se místodržitel Českého království [[Max von Coudenhove]] urychleně z Vídně do Prahy, aby udržel celistvost monarchie. [[Vlastimil Tusar]] o tom z Vídně informoval Scheinera. Ten se skupinou Sokolů očekával místodržitele na nádraží, společně jej zadrželi a dopravili do jeho bytu, kde zůstal pod jejich dohledem v domácím vězení. Tím mu znemožnili zorganizovat vojenský odpor. Poté začal Scheiner shromažďovat důstojníky, s jejichž pomocí založil první české vojenské velitelství. 8. listopadu 1918, v den výročí [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], přijal na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] první slavnostní přísahu československého vojska. U vojáků si vážil odbornosti, nikoho bezdůvodně nepodezíral z rakouských sympatií. Po vzniku Ministerstva národní obrany byl jmenován prvním inspektorem branné moci.<ref name="NarPol19320114">{{Citace periodika | příjmení = Kunz | jméno = Jaroslav | autor = | odkaz na autora = |titul = Náš první generalissimus | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 14 | datum = 1932-01-14 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17525002 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> Úřad zastával od prosince 1918 do června 1919, poté se vrátil do Sokola.<ref name="NarLis19320111a" /> Soukromě považoval své sesazení z armádních funkcí za nespravedlivé a byl z něj zklamaný.<ref name="NarLis19320112" />
 
V letech [[1918]]–[[1920]] byl poslancem [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Česká státoprávní demokracie|Českou státoprávní demokracii]], respektive z ní vzniklou [[Československá národní demokracie|Československou národní demokracii]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 27:
| datum přístupu = 2011-11-21}}</ref>
 
Roku [[1926]] byl zvolen náměstkem starosty Mezinárodní tělocvičné federace.<ref name="NarLis19320111a" /> V září [[1931]] slavil sedmdesáté narozeniny, které se časově shodovaly se 70. výročím příprav k založení Sokola. Z devíti pohraničních žup vyběhli běžci s vlajkami, které štafetově předávali tak, aby řetěz prošel všemi československými regiony, a 20. září odpoledne je v pražském [[Palác Michny z Vacínova|Tyršově domě]] předali do rukou starosty Scheinera. V tisku se v té souvislosti připomínaly jeho zásluhy o rozvoj sokolského hnutí.<ref name="NarL19310920">{{Citace periodika | příjmení = Šuman | jméno = Viktor | autor = | odkaz na autora = |titul = Vůdcovo jubileum | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 71 | číslo = 258 | datum = 1931-09-29 | strany = 13 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5838066 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
Ve druhé polovině 20. let se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Slabost srdce ho roku [[1926]] přiměla, aby odjel na dovolenou do [[Tatry|Tater]]. V září 1931 se zapojil do příprav IX. všesokolského sletu, ale kvůli únavě byl nucen se aktivní role vzdát. Před vánoci téhož roku dostal [[zápal plic]]. Zotavil se z něj, ale krátce poté, 11. ledna 1932, zemřel na zástavu srdce.<ref name="NarLis19320111d">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Choroba zesnulého vůdce Sokolstva | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498155 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref> Poslední rozloučení se konalo v Sokolovně Pražského Sokola v pátek 15. ledna 1932 odpoledne, kam v 15:00 hod. přijel prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref name="Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času">Sokolská kronika (3), 1999</ref> Jeho pohřbu se účastnila řada osobností veřejného života, např. premiér [[František Udržal]], předseda poslanecké sněmovny [[Jan Malypetr]], předseda senátu [[František Soukup]], pražský primátor [[Karel Baxa]], náčelník hlavního štábu generál [[Jan Syrový]], zástupci jugoslávského a polského Sokola, bulharských Junáků, celý 28. československý pěší pluk Tyršův a řada dalších. Po obřadech bylo jeho tělo zpopelněno.<ref name="NarPol19320116">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Pohřeb starosty ČOS dra Scheinera | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 16 | datum = 1932-01-16 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17524696 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
V jeho funkcích u Sokola jej 8. května 1932 nahradil dr. [[Stanislav Bukovský]].<ref name="Slet">{{Citace monografie
Řádek 48:
V letech [[1906]]–7 vydával v souvislosti se svou advokátní praxí sborník ''Hlídka rozhodnutí nejvyššího soudního dvora''.<ref name="NarLis19320111b" />
 
Byl rovněž milovníkem [[loutkové divadlo|loutkového divadla]]. Hrál je dětem a hostům v letech 1895–1907 ve své pracovně, přičemž loutky vytvořila zčásti jeho matka, zčásti manželka, a autorem kulis byl jeho bratr-malíř [[Artuš Scheiner]]. Sám psal pro divadlo hry, některé jako adaptace starších děl (např. od [[Václav Kliment Klicpera|Klicpery]]). V době nemoci, na přelomu let 1931–32, napsal loutkovou hru ''Dva bratři'', která se po jeho smrti hrála na sokolských slavnostech. Byla to jeho poslední literární práce.<ref name="NarL19320320">{{Citace periodika | příjmení = Veselý | jméno = Jindřich | autor = | odkaz na autora = Jindřich Veselý |titul = Palacký, Rieger, Fügner, Tyrš a dr. Scheiner jako loutkomilové | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 80 | datum = 1932-03-20 | strany = 14 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5043486 | datum přístupu = 2011-08-20 }}</ref>
 
Knižně vydal např.:<ref>Podle seznamu prací v NK ČR.</ref>
Řádek 66:
 
== Reference ==
{{NK ČR|jk01110867}}
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikizdroje|autor=Josef Scheiner}}
* {{NK ČR|jk01110867}}
 
{{DEFAULTSORT:Scheiner, Josef}}