Josef Scheiner: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m bot převedl {{Wikizdroje}} do nové podoby |
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Život ==
Narodil se 21. září [[1861]] v [[Benešov]]ě v rodině advokáta. Studoval na benešovském, později pražském gymnáziu<ref name="NarLis19320111a">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Dr. Josef Scheiner | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498153 | datum přístupu = 2011-08-20
Jako sedmnáctiletý vstoupil do pražského [[Sokol (spolek)|Sokola]], kde se seznámil s [[Miroslav Tyrš|Miroslavem Tyršem]].<ref name="NarLis19320111c">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Zemřel vůdce | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498155 | datum přístupu = 2011-08-20
Aktivně se účastnil činnosti pražského Sokola,<ref name="NarLis19320111c" /> mimo jiné i prostřednictvím projevů na shromážděních, které byly publikovány v denním tisku.<ref name="NarLis18881112">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Přátelský večer Sokola pražského | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 28 | číslo = 315 | datum = 1888-11-12 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7108974 | datum přístupu = 2011-08-20
Usiloval o [[panslavismus|slovanskou vzájemnost]]. Roku [[1908]] zakládal Svaz slovanského sokolstva a byl zvolen jeho starostou.<ref name="NarLis19320111a" /> Společně s [[Karel Kramář|Karlem Kramářem]] se podílel na pořádání slovanského sjezdu roku [[1908]] v Praze, [[1909]] v [[Petrohrad]]ě, a [[1910]] v [[Sofie|Sofii]]; velkou přehlídkou slovanské vzájemnosti byl i sokolský slet v Praze roku [[1912]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] prosazoval zejména spolupráci s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a ruským Sokolem v emigraci.<ref name="NarLis19320112">{{Citace periodika | příjmení = Kramář | jméno = Karel | autor = | odkaz na autora = Karel Kramář |titul = Za dr. Jos. Scheinerem | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 12 | datum = 1932-01-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498265 | datum přístupu = 2011-08-20
Během války spolupracoval s [[Maffie|Maffií]]. 21. května 1915 byl spolu s [[Karel Kramář|Karlem Kramářem]] zatčen a vyšetřován ve [[Vídeň|Vídni]] kvůli protirakouské činnosti, poté ale propuštěn.<ref name="NarLis19320111a" />
Měl podíl i na [[Vznik Československa|vzniku Československa]]. Nebyl jedním z „mužů 28. října“, ale podpořil jejich úsilí brannou mocí. Když došlo v Praze k vyhlášení samostatnosti, vypravil se místodržitel Českého království [[Max von Coudenhove]] urychleně z Vídně do Prahy, aby udržel celistvost monarchie. [[Vlastimil Tusar]] o tom z Vídně informoval Scheinera. Ten se skupinou Sokolů očekával místodržitele na nádraží, společně jej zadrželi a dopravili do jeho bytu, kde zůstal pod jejich dohledem v domácím vězení. Tím mu znemožnili zorganizovat vojenský odpor. Poté začal Scheiner shromažďovat důstojníky, s jejichž pomocí založil první české vojenské velitelství. 8. listopadu 1918, v den výročí [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], přijal na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] první slavnostní přísahu československého vojska. U vojáků si vážil odbornosti, nikoho bezdůvodně nepodezíral z rakouských sympatií. Po vzniku Ministerstva národní obrany byl jmenován prvním inspektorem branné moci.<ref name="NarPol19320114">{{Citace periodika | příjmení = Kunz | jméno = Jaroslav | autor = | odkaz na autora = |titul = Náš první generalissimus | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 14 | datum = 1932-01-14 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17525002 | datum přístupu = 2011-08-20
V letech [[1918]]–[[1920]] byl poslancem [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Česká státoprávní demokracie|Českou státoprávní demokracii]], respektive z ní vzniklou [[Československá národní demokracie|Československou národní demokracii]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 27:
| datum přístupu = 2011-11-21}}</ref>
Roku [[1926]] byl zvolen náměstkem starosty Mezinárodní tělocvičné federace.<ref name="NarLis19320111a" />
Ve druhé polovině 20. let se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Slabost srdce ho roku [[1926]] přiměla, aby odjel na dovolenou do [[Tatry|Tater]]. V září 1931 se zapojil do příprav IX. všesokolského sletu, ale kvůli únavě byl nucen se aktivní role vzdát. Před vánoci téhož roku dostal [[zápal plic]]. Zotavil se z něj, ale krátce poté, 11. ledna 1932, zemřel na zástavu srdce.<ref name="NarLis19320111d">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Choroba zesnulého vůdce Sokolstva | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 11 | datum = 1932-01-11 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9498155 | datum přístupu = 2011-08-20
V jeho funkcích u Sokola jej 8. května 1932 nahradil dr. [[Stanislav Bukovský]].<ref name="Slet">{{Citace monografie
Řádek 48:
V letech [[1906]]–7 vydával v souvislosti se svou advokátní praxí sborník ''Hlídka rozhodnutí nejvyššího soudního dvora''.<ref name="NarLis19320111b" />
Byl rovněž milovníkem [[loutkové divadlo|loutkového divadla]]. Hrál je dětem a hostům v letech 1895–1907 ve své pracovně, přičemž loutky vytvořila zčásti jeho matka, zčásti manželka, a autorem kulis byl jeho bratr-malíř [[Artuš Scheiner]]. Sám psal pro divadlo hry, některé jako adaptace starších děl (např. od [[Václav Kliment Klicpera|Klicpery]]). V době nemoci, na přelomu let 1931–32, napsal loutkovou hru ''Dva bratři'', která se po jeho smrti hrála na sokolských slavnostech. Byla to jeho poslední literární práce.<ref name="NarL19320320">{{Citace periodika | příjmení = Veselý | jméno = Jindřich | autor = | odkaz na autora = Jindřich Veselý |titul = Palacký, Rieger, Fügner, Tyrš a dr. Scheiner jako loutkomilové | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 80 | datum = 1932-03-20 | strany = 14 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5043486 | datum přístupu = 2011-08-20
Knižně vydal např.:<ref>Podle seznamu prací v NK ČR.</ref>
Řádek 66:
== Reference ==
{{NK ČR|jk01110867}}▼
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikizdroje|autor=Josef Scheiner}}
▲* {{NK ČR|jk01110867}}
{{DEFAULTSORT:Scheiner, Josef}}
|