Bohuslav Havránek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aristarch (diskuse | příspěvky)
dopl.textu stránky-první část
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Bohuslav Havránek
Řádek 42 ⟶ 43:
| poznámky =
}}
[[Profesor|Prof.]] [[Doktor filozofie|PhDr.]] '''Bohuslav Havránek''', [[Doktor věd|DrSc.]], ([[30. leden|30. ledna]] [[1893]] [[Praha]] – [[2. březen|2. března]] [[1978]] [[Praha]]) byl český [[ČeskoFilologie|českýfilolog]], [[FilologieSlavistika|filologslavista]], balkanolog, [[Bohemistika|bohemista]], [[profesorStaroslověnština|paleoslovenista]] srovnávací, [[SlavistikaRusistika|slovanskérusista]], filologie[[Lexikografie|lexikograf]], a[[Literární čelníhistorie|literární představitelhistorik]], [[Pražský lingvistický kroužekDialektologie|Pražskéhodialektolog]], lingvistického[[Textová kroužkukritika|textolog]], editor staročeských literárních památek a vysokoškolský pedagog.
 
== Život ==
Po maturitě na pražském [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu]] ([[1912]])<ref name="lx01">''Lexikon české literatury 2/I'', s. 121.</ref> vystudoval na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]] češtinu a latinu ([[1913]]–[[1917]]),<ref name="tm01">''Český biografický slovník XX. století I'', s. 434.</ref>souběžně slovanskou, klasickou, baltskou a staroindickou filologii.<ref name="lx01" />
Doktorát získal v roce [[1917]]<ref name="cr11">''Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky'', s. 211</ref>([[disertační práce]] ''Skladba zvratných sloves slovanských, zvláště českých''),<ref name="lx02">''Lexikon české literatury 2/I'', s. 122.</ref>po skončení války strávil jeden semestr na [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzitě]].<ref name="cr11" />V letech [[1917]]–[[1929]] působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze (Truhlářská a Dušní ul.),<ref name="lx02" />zároveň pracoval v ''Kanceláři Slovníku jazyka českého'' při [[Česká akademie věd a umění|ČAVU]]. <ref name="cr11" />V roce [[1926]] se podílel na založení [[Pražský lingvistický kroužek|Pražského lingvistického kroužku]], v dalších letech byl spolutvůrcem jeho jazykovědné teorie i metodologie.<ref name="lx02" />
 
Na FF UK se habilitoval v roce [[1928]] pro obor srovnávací slovanské jazykovědy prací ''Genera verbi ve slovanských jazycích'',<ref name="lx02" />od 1928 docent, mimořádný (1929) a od roku [[1934]] řádný profesor téhož oboru na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně]] ([[1939]]–[[1940]] a [[1945]] stál v jejím čele ve funkci děkana). <ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Bohuslav Havránek | url = http://www.muni.cz/phil/people/68727/management_history?lang=cs | jazyk = česky}}</ref>
 
V roce [[1945]] byl povolán na FF UK v Praze, kde jako řádný profesor zpočátku vykonával funkci náměstka ředitele semináře a prosemináře pro slovanskou filologii, od roku [[1950]] vedl katedru českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | titul = Historie Ústavu českého jazyka a teorie komunikace | url = http://ucjtk.ff.cuni.cz/node/62 | jazyk = česky}}</ref>ve čtyřech funkčních obdobích ([[1948]]–[[1954]]) byl jejím děkanem<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | titul = Bohuslav Havránek | url = http://www.ff.cuni.cz/fakulta/o-fakulte/historie-fakulty/prehled-dekanu-ff-uk/havranek/ | jazyk = česky}}</ref>a v letech [[1953]]–[[1961]] také rektorem pražské ''Vysoké školy ruského jazyka''. <ref name="tm02">''Český biografický slovník XX. století I,'' s. 435.</ref>
Stál u zrodu [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústavu pro jazyk český]], v letech [[1946]]–[[1964]] byl jeho ředitelem,<ref name="cr11" />následně téměř až do konce života předním vědeckým pracovníkem.<ref name="lx02" />
Ve funkci místopředsedy vládní komise v roce [[1952]] spoluzakládal [[Československá akademie věd|Československou akademii věd]],<ref>''Bohemia docta : k historickým kořenům vědy v českých zemích'', s. 424.</ref>od téhož roku se stal jejím řádným členem.<ref name="tm02" />
 
Zastával četné funkce společenské a kulturně-politické, byl předsedou ''Československého komitétu slavistů'', místopředsedou ''Mezinárodního komitétu slavistů'', členem ''Comité International Permanent des Linguistes'', ''Société linguistique de Paris'', ''International Linguistic Association'', ''Societas Linguistica Europaea''.<ref name="cr11" /> Patřil k významným organizátorům vědeckého života své doby a vůdčím osobnostem české jazykovědy 20. století, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.<ref name="lx02" />
 
== Ocenění ==
Jeho zásluhy ve vědních oborech srovnávací slovanská jazykověda a bohemistika byly oceněny řádným členstvím v České akademii věd a umění ([[11. prosinec|11. prosince]] [[1940]], mimořádným členem byl zvolen [[25. květen|25. 5.]] [[1938]]) a [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] (řádný člen od [[18. červenec|18. července]] [[1945]], dopisujícím se stal [[9. leden|9. 1.]] [[1939]]),<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 94.</ref>zahraniční členství mu dále udělily bulharská, srbská, německá a saská akademie věd a Jihoslovanská akademie věd a umění v Záhřebu, čestné doktoráty [[Masarykova univerzita|Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně]], [[Univerzita Palackého v Olomouci]], [[Lipská univerzita|univerzita v Lipsku]] a [[Jagellonská univerzita|Jagellonská univerzita v Krakově]]. Byl nositelem [[Řád republiky|Řádu republiky]], [[Státní ceny Klementa Gottwalda]], zlaté čestné plakety ČSAV „Za zásluhy o vědu a lidstvo“, [[Medaile Jana Amose Komenského|medaile J. A. Komenského]], čestné plakety [[Josef Dobrovský|Josefa Dobrovského]] a bulharského ''Řádu Cyrila a Metoděje''.<ref name="cr12">''Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky'', s. 212</ref>
 
== Dílo ==
Těžiště rozsáhlé a mnohostranné vědecké, badatelské, popularizační i publicistické činnosti akademika Bohuslava Havránka, podnětně zasahující do všech oblastí obecné jazykovědy, lingvistické teorie a slavistiky, představovalo především zevrubné zkoumání českého jazyka. Jeho bohemistické práce byly zaměřeny na problematiku spisovného jazyka, jazykové kultury, vývoje češtiny i českých nářečí, sepsal mluvnice češtiny a [[pravidla českého pravopisu]]. Popsal jazyk [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]], [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] a [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], spolupracoval na vydání řady staročeských literárních památek ([[Dalimilova kronika]], [[Hradecký rukopis]], výbory z české literatury od počátků do konce doby husitské). Jako jeden z členů Pražského lingvistického kroužku byl čelným představitelem a spolutvůrcem českého jazykovědného [[Strukturalismus|strukturalismu]], mezinárodně proslulého pod názvem pražská lingvistická škola, která měla vliv také na vývoj české estetiky a literární vědy.<ref name="lx02" />Publikoval studie a statě o předních osobnostech české lingvistiky, psal o budování a činnosti Ústavu pro jazyk český.
 
Jeho slavistické dílo, vydané z velké části časopisecky a ve sbornících, bylo zaměřeno zejména na komparatistický výzkum vztahů mezi slovanskými jazyky a jejich nářečími, sahající od [[Praslovanština|praslovanštiny]] až k problematice jednotlivých současných spisovných jazyků, se zvláštním zřetelem k [[Fonologie|fonologii]], [[Slovotvorba|slovotvorbě]], [[Morfologie|morfologii]] a [[syntax]]i.<ref>''Československá slavistika v letech 1918–1939'', s. 138. </ref>Zabýval se také paleoslovenstickými, lexikologickými a balkanistickými otázkami i obecnějšími problémy slovanské filologie a lingvistiky.
 
Byl výraznou osobností na poli české lexikografie, autorsky a organizačně se podílel na vydávání [[Příruční slovník jazyka českého|Příručního slovníku jazyka českého]], [[Slovník spisovného jazyka českého|Slovníku spisovného jazyka českého]], ''Staroslověnského slovníku'', ''Staročeského slovníku'' a ''Velkého česko-ruského slovníku''. V roce [[1935]] založil a až do svého skonu vedl vědecký časopis věnovaný otázkám teorie a kultury jazyka [[Slovo a slovesnost]], jako redaktor a člen redakčních rad působil v odborných časopisech ''Acta Linguistica Hafniensia'' (Kodaň), ''Byzantinoslavica'', ''Naše věda'', [[Naše řeč]], ''Slavia'', ''Slovanský přehled'', ''Word'' (New York), ''Zeitschrift für Phonetik'' (Berlín), autorsky přispěl do [[Masarykův slovník naučný|Masarykova slovníku naučného]] a mnoha slavistických sborníků.<ref name="cr12" />V letech [[1950]]–[[1961]] byl hlavním redaktorem ''Spisů Boženy Němcové'', k jeho spolupracovníkům patřili přední čeští lingvisté své doby, zejména [[Alois Jedlička]], [[František Trávníček]], ''Jiří Daňhelka'', [[Josef Hrabák]], [[Jan Mukařovský]], [[Felix Vodička]], [[Vladimír Šmilauer]], [[Karel Horálek]], [[Emil Smetánka]], ''Leontij Kopeckij'', [[Jaromír Bělič]] a řada dalších.<ref>''Lexikon české literatury 2/I'', s. 124.</ref>V poválečných letech byl ovlivněn stalinskou ideologií, která se promítla i do některých jeho prací.<ref name="cr11" />
== Publikace ==
* ''Genera verbi v slovanských jazycích I'', [[1926]]
Řádek 55 ⟶ 78:
* ''Studie o spisovném jazyce'', [[1963]]
 
== Odkazy ==
{{NK ČR|jk01040418}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
{{Pahýl}}
* {{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Černý (lingvista) | příjmení2 = Holeš | jméno2 = Jan | titul = Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky | vydání = 1 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 739 | isbn = 978-80-7277-369-5 | strany = 211–214}}
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor [[Jan Mukařovský]] | vydání = 1 | vydavatel = Victoria Publishing | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 714 | isbn = 80-85865-48-3 | strany = 621}}
* {{Citace monografie | příjmení = Forst | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Forst | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 589 | isbn = 80-200-0468-8 | strany = 121–125}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kudělka | jméno = Milan | spoluautoři = a kol. | titul = Československá slavistika v letech 1918–1939 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1977 | vydání = 1 | počet stran = 469 | isbn =| strany = 137–138}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1 | strany = 94–95}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 434–435}}
 
=== Externí odkazy ===
{{NK ČR|jk01040418}}
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6078 Alois Jedlička: Za akademikem Bohuslavem Havránkem]
* {{EDMB|2960}}
* [http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-bohuslav-havranek--1168798 Bohuslav Havránek na stránkách Českého rozhlasu]
* [http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky2.pdf Radoslav Večerka: ''Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů'', s. 48–49]
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Historie|Jazyk|Literatura}}
{{DEFAULTSORT:Havránek, Bohuslav}}
 
[[Kategorie:Čeští akademici]]
[[Kategorie:Čeští lingvisté]]
[[Kategorie:Bohemisté]]
Řádek 68 ⟶ 109:
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Čeští akademici]]
[[Kategorie:Narození 1893]]
[[Kategorie:Úmrtí 1978]]