Cato mladší: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ++linky; link fixy; WP:NOM; poradi veci ve strance |
typo, výměna obrázku |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Cato
'''Marcus
Cato mladší pocházel z významné patricijské rodiny, byl pravnuk [[Cato starší|Catona staršího]], v dětství osiřel a byl vychován svým strýcem. Roku 72 př. n. l. se zúčastnil války proti [[Spartakus|Spartakovi]] a roku 67 byl tribunem legie v Makedonii. O dovolené navštívil v [[Pergamon|Pergamu]] stoika Athenodora Kordyliona, který se s ním odstěhoval do Říma. Koncem roku 63 patřil k žalobcům povstalce [[Lucius Sergius Catilina|Catiliny]] a proti
▲'''Marcus Portius Cato Uticensis''', známý jako '''Cato mladší''' (latinsky Cato ''minor''; [[95 př. n. l.]] [[Řím]] – [[46 př. n. l.]] , Utica blízko [[Kartágo|Kartága]] v dnešním [[Tunis]]u) byl římský senátor a vojevůdce, důsledný obránce republiky. Byl jedním z hlavních odpůrců Julia Césara a po jeho vítězství v občanské válce spáchal sebevraždu.
Když roku 52 vypukly v Římě pouliční násilnosti a
▲Cato mladší pocházel z významné patricijské rodiny, byl pravnuk [[Cato starší|Catona staršího]], v dětství osiřel a byl vychován svým strýcem. Roku 72 př. n. l. se zúčastnil války proti [[Spartakus|Spartakovi]] a roku 67 byl tribunem legie v Makedonii. O dovolené navštívil v [[Pergamon|Pergamu]] stoika Athenodora Kordyliona, který se s ním odstěhoval do Říma. Koncem roku 63 patřil k žalobcům povstalce [[Lucius Sergius Catilina|Catiliny]] a proti Césarovi prosadil jeho popravu. Jako mluvčí strany optimátů se postavil na odpor i proti slavnému vojevůdci [[Pompeius|Pompeiovi]] a jako tribun lidu se opakovaně bránil proti pokusům o rozbití republiky. Roku 58 vedl vojenskou výpravu proti cyperskému králi Ptolemaiovi, kterého porazil a s velkou kořistí se vrátil do Říma. Roku 54 byl zvolen [[prétor]]em, když přesvědčil všechny kandidáty, aby se vzdali uplácení voličů.
▲Když roku 52 vypukly v Římě pouliční násilnosti a César začal v severní Itálii sbírat vojsko, byl Pompeius s Catonovou pomocí zvolen jediným konsulem, Césara však Cato rozhodně odmítal. Roku 49 se marně ucházel o zvolení konsulem a když se nepodařilo zabránit občanské válce ani ubránit Řím proti Césarovi, odešel nejprve na Sicílii a pak za Pompeiem do Dyrrhachia (dnešní Dürres v Albánii), kde sice Césara porazili, ale poté přišla porážka v rozhodující bitvě u Farsalu. Cato se svým vojskem odešel do Afriky, kde se dozvěděl o Pompeiově zavraždění v Egyptě. Ujal se obrany města Utica, když se ale ukázala jako beznadějná, zajistil svým lidem ústup a v noci spáchal sebevraždu. Proto dostal přízvisko Uticensis.
{{citát|Se žaludkem se těžko přít, protože nemá uši.| }}
|