Zaječí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
galerie a úpravy formátu
Řádek 9:
| země = [[Morava]]
| výměra = 15,91
| počet obyvatel = 14501436
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF52B/$File/13011303.pdf | datum vydání = 2013-04-30 | datum přístupu = 2014-03-03| vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2012
| zeměpisná šířka = 48.8736111
| zeměpisná délka = 16.7713889
Řádek 47:
| jazyk =
}}</ref> se nachází v okrese [[Okres Břeclav|Břeclav]], kraj [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]].
Ke dni 31.&nbsp;71.&nbsp;[[2006]]2013 zde žilo 14161436 obyvatel.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1222]], kdy je zmiňován místní kostel sv. [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]]. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku [[1385]] je čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida [[z Lichtenštejna]]. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních [[Velké Pavlovice|Velkých Pavlovic]]. V roce [[1553]] Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku [[1559]] Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce [[1638]] zpět k panství lednickému. Obec zastihl velký požár roku [[1831]], kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie [[Cholera|cholery]] řádila v obci v letech [[1836]] - 60 zemřelých, poté znovu roku [[1855]] - 70 zemřelých a naposledy roku [[1866]] - 140 zemřelých. Od roku [[1850]] obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech [[1938]] - [[1945]]1938–1945 k landrátu Mikulov, po r. [[1945]] k okresu Hustopeče a od roku [[1949]] až doposud k okresu Břeclav. Obec zabrána 8. října [[1938]] německými vojsky, osvobozena [[Rudá armáda|rudouRudou armádou]] 16. dubna [[1945]]. Až do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]] žili v obci převážně Němci, v roce [[1921]] se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem. Po válce bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]. Dále na základě [[Benešovy dekrety|dekretu]] Presidenta republiky č. 12/45 Sb.]] bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po [[Únor 1948|komunistickém převratu v únoru 1948]] (1948) bylo [[Kolektivizace|kolektivizací]] hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce [[1950]] [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]], které se stalo většinovým roku [[1958]]. Železniční trať [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Brno-Břeclav-Vídeň]] blízkostí obce prochází od r. [[1839]], železniční uzel jako východisko dráhy směr [[Hodonín]], dokončen roku [[1897]]. Škola je připomínána v obci od roku [[1690]], první školní budova r. [[1760]], další v r.[[roce 1828]]. Nynější budova školy z r. [[1892]] prošla v letech [[2004]] a [[2005]] důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech [[1919]] - [[1938]]1919–1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.
 
=== Historické názvy obce ===
Řádek 58:
* 1850 – Saitz, Zaječí
 
== Památky v obciPamětihodnosti ==
V obci se nachází několik významných kulturních památek
=== [[Kostel svatého Jana Křtitele (Zaječí)|Kostel sv. Jana Křtitele]] ===
První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je [[Kněžiště|presbytář]], zbudovaný v [[Gotika|gotickém]] stylu roku [[1508]]. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová [[klenba]], spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová [[Loď (architektura)|loď]]. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku [[1848]]. V roce [[1860]] byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku [[1912]] vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. [[1585]], který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce [[2007]] Speleoklubem Brno. Odkaz na stránky klubu s popisem průzkumu a fotografiemi zde: [http://www.jeskynar.cz/speleoklub-brno/album/zajeci-podzemni-chodby-2007 Podzemí pod kostelem v Zaječí]
 
=== [[Kostel svatého Jana Křtitele (Zaječí)|Kostel sv. Jana Křtitele]] ===
V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Knežiště je zaklenuto síťovou klenbou žebrovou, loď valenou klenbou s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.
První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je [[Kněžiště|presbytář]], zbudovaný v [[Gotika|gotickém]] stylu roku [[1508]]. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová [[klenba]], spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová [[Loď (architektura)|loď]]. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku [[1848]]. V roce [[1860]] byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku [[1912]] vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43m43 m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. [[1585]], který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce [[2007]] Speleoklubem Brno. Odkaz na stránky klubu s popisem průzkumu a fotografiemi zde: [http://www.jeskynar.cz/speleoklub-brno/album/zajeci-podzemni-chodby-2007 Podzemí pod kostelem v Zaječí]
 
V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Knežiště[[Kněžiště]] je zaklenuto síťovou [[Žebrová klenba|klenbou žebrovou]], loď [[Valená klenba|valenou klenbou]] s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.
=== Plastika [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] ===
Pochází z počátku 19.století, v dnešní době je umístěna na mohutném betonovém podstavci, stojícím na návsi.
 
=== [[KaplePlastika svatého FloriánaJana (Zaječí)|Kaple sv. Floriána]]Nepomuckého ===
Socha v životní velikosti pochází z počátku 19. století, v dnešní době je umístěna na mohutném stupňovitém kruhovém soklu. Nachází se na křižovatce ulic Hlavní a Dlážděná. V roce 2012 prošla restaurátorskou obnovou.
Původní objekt kaple z r. [[1710]] se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple.
 
=== Kaple sv. Floriána ===
=== [[Kaple Nejsvětější Trojice (Zaječí)|Kaple Nejsvětější Trojice]] ===
Původní objekt kaple z r. [[1710]] se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple. Nachází se na malém návrší na severozápadním okraji obce.
Malý objekt na okraji obce z r. [[1823]], stojící na pravé straně silnice ve směru Zaječí - [[Nové Mlýny (Přítluky)|Nové mlýny]], se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku [[2010]], kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.
 
=== [[Kaple Nejsvětější Trojice (Zaječí)|Kaple Nejsvětější Trojice]] ===
== Související články ==
Malý objekt na okraji obce z r. [[1823]], stojící na pravé straně silnice ve směru Zaječí -na [[Nové Mlýny (Přítluky)|Nové mlýny]], se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku [[2010]], kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.
* [[Římskokatolická farnost Zaječí]]
 
== ReferenceGalerie ==
<gallery>
Soubor:Zaječí - kostel sv Jana Křtitele obr2.jpg|kostel sv. Jana Křtitele
Soubor:Zaječí - náves z kostela.jpg|pohled na náves od&nbsp;kostela
Soubor:Zaječí - U Kapličky obr2.jpg|areál U kapličky pod&nbsp;vrchem Kalvárie
Soubor:Zaječí - kaple sv Floriána obr1.jpg|kaple sv. Floriána
Soubor:Zaječí - socha sv Jana Nepomuckého obr1.jpg|socha sv. Jana Nepomuckého
</gallery>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Římskokatolická farnost Zaječí]]
* [[Dalibor (rozhledna)]]
 
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Zaječí}}
* [http://www.jeskynar.cz/speleoklub-brno/album/zajeci-podzemni-chodby-2007 Podzemí pod kostelem v Zaječí]
 
{{Okres Břeclav}}