Revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 26:
Kromě revolucí [[politika|politických]] mohou být jako revoluce [[metafora|metaforicky]] označeny zásadní změny i v jiném oboru, příkladem může být třeba [[Industrializace|průmyslová revoluce]] v [[19. století]] nebo [[vědecká revoluce]].
== Příčiny a průběh revoluce ==
Revoluce může mít mnoho příčin. Každá revoluce má 3 základní aspekty, které nemusí následovat vždy ve stejném pořadí, jsou to:
* kolaps státu,
* boj o moc
* a vznik nových politických institucí.
Nejčastější důvod kolapsu státu je hospodářské nebo vojenské zhroucení. Aspekty se mohou vyskytnout i samostatně nebo v neúplných kombinacích, například: kolaps státu bez boje o moc, kolaps státu s bojem o moc bez pokusu o vytvoření nových institucí, boj o moc a budování nových institucí bez kolapsu státu.<ref name="Miller">{{Citace monografie
| příjmení = Miller
| jméno = David
| titul = Blackwellova encyklopedie politického myšlení
| vydavatel = Barrister&Principal
| místo = Brno
| rok = 2003
| strany = 407
| isbn = 80-85947-56-0
}}</ref>
Nejčastěji probíhá revoluce formou lidového povstání, dále také formou rychlého převratu, [[občanská válka|občanské války]] nebo dlouhotrvající [[partyzánská válka|partyzánské války]], ale známé jsou i nenásilné způsoby ([[Sametová revoluce]], [[Únorová revoluce]] v Rusku aj.).<ref name="B">{{Citace monografie
| příjmení = Žaloudek
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politiky
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-7277-209-0
| strany = 362
| jazyk = česky
}}</ref>
== Politická revoluce ==
Řádek 71 ⟶ 99:
=== Národně osvobozovací revoluce ===
'''Národně osvobozovací revoluce '''jsou zvláštním případem revoluce ''politické''. Jedná se o násilné prosazení práva na sebeurčení národa, jehož cílem je vznik nezávislého národního státu. Velká vlna národně osvobozovacích revolucí proběhla v letech 1945 až 1975. Ještě v roce 1945 žila v [[kolonie|koloniích]] a závislých státech větší polovina lidstva, získávání nezávislosti bylo zpočátku násilné (například [[Indonésie]] v letech 1945–1947), později probíhalo převážně mírovou cestou. V mnoha nově nezávislých zemích však vypukly i dlouholeté občanské války (Indie, africké země).<ref name="A"/>
== Sociální revoluce ==
'''Sociální revoluce''' (z lat. ''socialis – družný'', s''polečenský'', a z lat. ''revolvere – převracet'') je rychlý zvrat, který způsobí změnu ve společnosti. Jedná se o takové společenské změny, které mění postavení jednotlivých společenských vrstev. Opakem je '''sociální evoluce''', kdy dochází k přirozenému vývoji společnosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Žaloudek
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politiky
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-7277-209-0
| strany = 395
| jazyk = česky
}}</ref>
== Teorie revoluce ==
'''Teorie revoluce''' se snaží vysvětlit konkrétní revoluční zvraty a zkoumá formy boje a jeho výsledky.V průběhu dějin se revolucí zabývalo mnoho filozofů a politických myslitelů, jejich názory se však podstatně liší.
Antický filozof '''[[Platón]]''' zastával ten názor, že všechny státy musí zažít revoluci, která svrhne [[aristokracie|aristokracii]]. Anglický filozof '''[[John Locke]]''' se domníval, že revoluce je správná v případě, že králové nehájí práva svého lidu. Podle '''[[Thomas Hobbes|Thomase Hobbese]]''' jsou chaos a krveprolití, které způsobí revoluce, mnohdy horší než tyranie.''' [[Niccolo Machiavelli]]''' tvrdil, že revoluce hrozí pouze slabým vládcům<ref name="A" />
Podle '''Andrewa Heywooda'''<ref name="Heywood">{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
| titul = Politologie
| vydavatel = Aleš Čeněk
| místo = Praha
| rok = 2008
| strany = 264
| isbn = 978-80-7380-115-1
}}</ref> můžeme teorie rozdělit do dvou hlavních skupin:
# marxistické teorie
# nemarxistické teorie
Marxistické teorie vnímají proces revoluce zvláštním způsobem. Podstatu revoluce spatřují v hlubší sociální změně a v celkovém přetvoření stávajícího ekonomického systému. Revoluce vzniká jako projev rozporu mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými. Je to dlouhodobý proces sociálních změn směřující ke vzniku [[beztřídní společnost]]i.<ref name="Heywood" />
Nemarxistické teorie mají mnoho společného s marxistickými teoriemi, ale podstatu revoluce spatřují spíše v přeměně politického (nikoli sociálního) systému. Na rozdíl od marxistického pohledu není revoluce chápana jako nutná a nevyhnutelná součást zákonitého procesu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Žaloudek
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politiky
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-7277-209-0
| strany = 265
| jazyk = česky
}}</ref>
Mezi další myslitele, kteří se zabývali teorií revoluce, patří:
'''[[Aristoteles]], [[Polybios]], [[Mikuláš Kusánský]], [[Edmund Burke]], [[Jean Bodin]], [[Alexis de Tocqueville]], [[Émile Durkheim]], [[James Davies]], [[Ted Gurr]], [[Samuel Huntington]], [[Jan Tserclaes Tilly]], [[Theda Skocpolová]]''' a další.<ref name="Miller" />
== Příklady důležitých revolucí ==
=== Velká francouzská revoluce 1789 ===
Tato revoluce byla přelomem, neboť neodstranila pouze dočasné problémy, ale celý dosavadní politický řád. [[Velká francouzská revoluce]] přinesla změnu v chápání pojmu revoluce i jako vytvoření nové organizace společnosti.<ref name="Miller" />
=== Revoluce 1830 ===
Cílem této revoluce bylo svrhnutí'''[[Bourboni|Bourbonů]]'''ve Francii, které propuklo v červenci 1830. Lid byl nespokojen s vládou '''[[Karel X.|Karla X]]'''. Po dobytí královského paláce v Paříži byl pokus o vyhlášení republiky potlačen. Rozpad monarchie nastal až v roce 1848.<ref name="B" />
=== Revoluce 1848 – 1849 ===
Vlna revolucí, která probíhala téměř ve všech evropských zemích. Hlavní podnětem byla nespokojenost s absolutistickými monarchistickými režimy. Tato revoluce přinesla odstranění poddanství a jiných feudálních vazeb.<ref name="B" />
=== Říjnová revoluce ===
Jedná se o bolševický převrat v listopadu 1917 v Rusku, který byl charakterizován silným mocenským bojem mezi [[bolševici|bolševiky]] a menševiky. V lednu 1918 převzali moc [[bolševici]] v čele s komunistickým politikem '''[[Lenin|V. I. Leninem]]'''. Tato revoluce se řadí mezi jedny z nejvýznamnějších nejen v ruských, ale i ve světových dějinách.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Žaloudek
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politiky
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-7277-209-0
| strany = 388
| jazyk = česky
}}</ref>
== Odkazy ==
Řádek 83 ⟶ 176:
* [[Občanská válka]]
* [[Seznam revolucí]]
* [[
=== Externí odkazy ===
Řádek 90 ⟶ 183:
* {{Wikislovník|heslo=revoluce}}
{{Portály|Politika}}
| |||