Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí

 

Vztahy Československa a Polska byly nevyřešenými územními spory značně poznamenány a vedly k vzájemnému nepřátelství. V případě Slovenska Polsko podporovalo ty skupiny slovenských politiků, které se stavěly příznivě k setrvání Slovenska ve svazku s [[Maďarsko|Maďarskem]] a zkoumalo možnosti využití slovenských politických sil, které by požadovaly slovenskou [[nezávislost]], slovensko-maďarskou [[federace|federaci]] či příklon Slovenska k Polsku namísto [[Česko|Česku]].<ref name="BŽ12">Borák, Žáček (1993), str. 12.</ref> Někteří z těchto slovenských politiků se stavěli příznivě k předání sporných území Oravy a Spiše Polsku.<ref name="BŽ12"/>

Na situaci měla vliv i [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polská válka]], probíhající od února [[1919]]. V době obsazení [[Kyjev]]a polskými vojsky sice nadhodil polský diplomat E. Pilz v Paříži možnost řešení sporu arbitráží a [[Edvard Beneš]] souhlasil, ale polská strana jako celek se toto řešení zdráhala přijmout. Jak se ale měnila situace na frontě v polský neprospěch, územní spory s Československem ztrácely v Polsku na důležitosti. Pomoc Polsku ve válce byla navíc vázána na jeho souhlas s přijetím arbitráže ve všech dosud nevyřešených otázkách polských hranic.

 

 

== Externí odkazy ==

* {{Wikizdroje|dílo=Československo-polská deklarace o přijetí arbitráže ve sporu o Těšínsko, Oravu a Spiš}}

* [http://www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovensko-polsky-konflikt-u-cadce-v-listopadu-1938 Československo-polský konflikt u Čadce v listopadu 1938]