Kalous ušatý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikidruhy}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Řádek 54:
 
Obě pohlaví jsou si velmi podobná, [[samice]] jsou však na přední straně těla nepatrně tmavší, mláďata v&nbsp;prachovém šatě jsou celí světlí s&nbsp;tmavým opeřením kolem očí a mladí ptáci mají v&nbsp;porovnání s&nbsp;dospělci zase volnější peří.<ref name="ADW">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kirschbaum
| jméno = Kari
| příjmení2= Ivory
| jméno2=Alicia
| titul = Asio otus long-eared owl
Řádek 88:
== Rozšíření ==
[[Soubor:Asio otus dis.png|thumb|Mapka s&nbsp;rozšířením kalouse ušatého (zeleně)]]
Kalous ušatý je velmi rozšířenou sovou vyskytující se na všech [[kontinent]]ech [[severní polokoule]] a izolovaně i&nbsp;na území [[severní Afrika|severní Afriky]]. Obývá téměř celou [[Evropa|Evropu]], zcela zde chybí zejména v&nbsp;nejsevernějších oblastech, do [[Asie]] zasahuje v&nbsp;podobě širokého pruhu sahajícího od její západní části až po [[Japonsko]], v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]] je pak zastoupen na většině území [[Spojené státy americké|Spojených států]], na severu [[Mexiko|Mexika]] a také zejména na jihu [[Kanada|Kanady]]. Vzhledem k&nbsp;značné rozloze není doposud známá velikost jeho [[areál (biologie)|areálu]] rozšíření, přesně vyčíslena není ani jeho globální početnost, je však předběžně odhadována zhruba na 1 500 000–5 000 000 jedinců. Počet hnízdících párů v&nbsp;Evropě, která představuje 25–49 % jeho globálního rozsahu, je pak odhadován na 380 000–810 000, tedy 1 140 000–2 430 000 jedinců.<ref name="iucn">{{citace elektronické monografie
|vydavatel=The IUCN Red List of Threatened Species
|titul=Asio otus
|url=http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/143315/0
|datum přístupu=2010-02-18
|jazyk=anglicky}}</ref>
 
Řádek 116:
 
=== Výskyt v&nbsp;ČR ===
V&nbsp;České republice je kalous ušatý po celý rok široce rozšířen. Je také vůbec naší druhou nejhojnější sovou, hned po [[puštík obecný|puštíku obecném]], v&nbsp;ČR hnízdí v&nbsp;počtu 4000–7000 párů, a to až po nadmořskou výšku 1000 m.<ref name="Dungel">{{Citace monografie
|příjmení = Dungel
|jméno=Jan
|příjmení2=Hudec
|jméno2=Karel
|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky
|rok=2001
|vydavatel=Academia
|místo=Praha
|isbn=9788020009272
}}</ref> Přes zimu na naše území navíc zalétávají i&nbsp;ptáci ze [[severní Evropa|severní]] a [[východní Evropa|východní Evropy]]. Jeho populace je však v&nbsp;současné době zde podobně jako na území mnoha světových států na poklesu.<ref name="Dungel" />
 
Řádek 137:
[[Soubor:Feldmaus Microtus arvalis.jpg|thumb|[[Hraboš polní]] (''Microtus arvalis'') je jednou z&nbsp;nejčastějších kořistí kalouse ušatého]][[Soubor:Shituan.jpg|thumb|Dvojice vývržků kalouse ušatého]]
Více než 90 %<ref name="ageulen" /> veškeré potravy kalouse ušatého tvoří drobní [[hlodavci]], nejčastěji [[Microtus|hraboši]], [[myšice]], [[norník|norníci]], mladí [[potkan]]i (''Rattus norvegicus'') a [[krysa|krysy]]. Dále jsou v&nbsp;jeho potravě zastoupeni i&nbsp;jiní malí [[savci]], jako jsou např. [[veverka|veverky]], mladí [[králík divoký|králíci]], [[rejsek|rejsci]], [[čipmank|čipmanci]] či [[krtek|krtci]], ale své menšinové zastoupení zde mají i&nbsp;[[netopýři]], ptáci až do velikosti [[kos černý|kosa]] (''Turdus merula'') nebo [[špaček|špačka]] (''Sturnus'' sp.) (ačkoli zde převládají malí [[pěvci]], jako jsou [[vrabec|vrabci]] (''Passer'' sp.) nebo [[pěnkavovití]] (Fringillidae)),<ref name="ageulen" /> [[hmyz]] (např.&nbsp;[[brouci]]) a [[obojživelníci]] (nejčastěji [[žáby]]). Na svou kořist přitom číhá z&nbsp;vyvýšeného místa a poté, co ji zaznamená, na ni velmi rychle útočí. Následně ji usmrcuje pomocí svých ostrých drápů a silného zobáku a pokud je to možné, tak ji polyká celou najednou, pokud ne, odnáší ji ve svých drápech na vyvýšeného místo, kde ji postupně požírá.<ref name="atlasz" /><ref name="owlpages">{{citace elektronické monografie
|jméno=Deane P.
|příjmení=Lewis
|titul=Long-eared Owl – Asio otus
Řádek 167:
 
Kalous ušatý se ve volné přírodě dožívá průměrně 4 let,<ref name="blx1" /> v zajetí se však může dožít i více než 20 let.<ref name="ADW" /> Zatím nejstarší ve volné přírodě zaznamenaný jedinec pochází z&nbsp;[[Finsko|Finska]] s&nbsp;věkem celých 17 let a 11 měsíců.<ref name="euring">{{citace elektronické monografie
|vydavatel=European Union for Bird Ringing
|titul=European Longevity Records
|datum přístupu=2009-11-17
|url=http://www.euring.org/data_and_codes/longevity-voous.htm
Řádek 197:
|jazyk=anglicky}}</ref> (některé zdroje však uvádí poddruhů až šest, z&nbsp;toho poslední – ''Asio (otus) madagascariensis'' – bývá některými [[Zoologie|zoology]] považován za samostatný [[druh (biologie)|druh]]),<ref name="ADW" /> z&nbsp;toho 2 jsou zastoupeny na [[východní polokoule|východní]] a 2 na [[západní polokoule|západní polokouli]] (v&nbsp;ČR se vyskytuje první zmiňovaný):
 
* ''A. o. otus'' <small>(Linnaeus, 1758)</small> – [[Eurasie]] v&nbsp;rozmezí od [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] a [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] po [[Ochotské moře]], ostrovy ve [[Středomoří]], [[Střední východ]], jižní [[Pákistán]] a [[Japonsko]]; obývá také [[Azory]] a severozápadní [[Afrika|Afriku]] (v&nbsp;rozmezí od [[Maroko|Maroka]] po severozápadní [[Tunisko]]).
* ''A. o. canariensis'' <small>Madarász, 1901</small> – [[Kanárské ostrovy]].
* ''A. o. tuftsi'' <small>Godfrey, 1948</small> – vyskytuje se v&nbsp;rozmezí od západní Kanady po Mexiko.
* ''A. o. wilsonianus'' <small>(Lesson, 1830)</small> – vyskytuje se v&nbsp;rozmezí od Kanady po [[Oklahoma|Oklahomu]] a [[Virginie|Virginii]] v&nbsp;USA.
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Asio otus
}}
=== Reference ===
{{Překlad|de|Waldohreule|68243486}}
Řádek 215 ⟶ 212:
 
=== Externí odkazy ===
{{Commons|Asio otus}}{{Commonscat|Asio otus}}
* {{Wikidruhy|taxon=Asio otus}}
* {{cs}} [http://www.naturabohemica.cz/asio-otus/ Článek o&nbsp;kalousovi ušatém na stránkách Natura Bohemica]