Guantánamo (základna): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikizprávy}} do odkazů a s parametrem |
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB |
||
Řádek 1:
{{neověřeno}}
{{Geo dms|19|54|00|N|s|75|09|00|W|z
[[Soubor:Camp x-ray detainees.jpg|thumb|Vězni zajatí v Camp X-Ray]]
'''Základna Guantánamo''' ({{Vjazyce|en}} '''Guantanamo Bay Naval Base''') je vojenská základna [[Námořnictvo Spojených států amerických|námořnictva Spojených států amerických]] na [[Kuba|Kubě]], poblíž města [[Guantánamo]], ležícím ve stejnojmenné [[zátoka Guantánamo|zátoce]]. Byla založena roku [[1898]] a od roku [[1903]] ji na časově neomezenou dobu pronajímala Kuba [[Spojené státy americké|USA]] za poplatek 2000 zlatých (4085 [[Americký dolar|USD]]). V roce [[2002]] administrativa prezidenta [[George W. Bush]]e na základně zřídila věznici pro osoby podezřelé z [[terorismus|terorismu]] (v rámci [[válka proti terorismu|války proti terorismu]]).
Řádek 7:
[[Soubor:Guantanamo Bay map.png|thumb|Poloha základny]]
[[Soubor:Guantanamo bay satellite image.jpg|thumb|Poloha základny – ze satelitu]]
Boj Kubánců za nezávislost na [[Španělské kolonie|španělské koloniální nadvládě]] začal později než v ostatních [[Latinská Amerika|latinskoamerických]] zemích a byl mnohem delší a krutější. První propukla tzv. „malá válka“, řízená [[Revoluční strana Kuby|Revoluční stranou Kuby]], kterou založil [[José Martí]]. Povstání začalo v [[Provincie Kuby|provinciích]] Oriente a Camaguey a rychle se šířilo do dalších provincií. Na Kubě se vylodili generálové [[Antonio Maceo]] a [[Máximo Gomez]] spolu s José Martím.
[[Spojené státy americké|USA]] vývoj situace na Kubě velmi pozorně sledovaly. Od počátku [[19. století]] počítaly se začleněním Kuby do svazku Spojených států amerických. V roce [[1823]], těsně před vyhlášením [[Monroeova doktrína|Monroeovy doktríny]], která v podstatě proklamuje ideu Amerika Američanům, přišel tehdejší státní tajemník [[John Adams]] s doktrínou tzv. „politiky uzrálého plodu“, podle které, dříve či později, z důvodů geografického sousedství a rychlého rozvoje amerického hospodářství, Kuba spadne jako zralý plod do klína Spojeným státům. Faktem je, že v roce [[1884]] vyvezla Kuba do USA desetkrát více zboží než do [[Španělsko|Španělska]] a že tam vyvážela 94 % své produkce cukru. Americké investice na Kubě představovaly na svou dobu obrovskou částku 52 milionů zlatých dolarů.
{{Hlavní článek|Španělsko-americká válka}}
Řádek 20:
# Uzná právo USA intervenovat za účelem ochrany Kuby a stability její vlády
# Uzná platnost všech aktů okupační správy
# Poskytne části svého území ke zřízení uhelných a námořních stanic za účelem plnění předchozích závazků a zajištění vlastní ochrany.
Ústavodárné shromáždění odmítá tyto požadavky, které znamenají omezení státní suverenity, přijmout. Americký senát a sněmovna reprezentantů potom schvalují tzv. Plattův dodatek k zákonu o financování americké okupační armády, jehož obsahem jsou právě zmíněné požadavky. Prezident [[William McKinley]] zákon okamžitě podepisuje. Guvernér Wood pak oficiálně sděluje předsedovi Ústavodárného shromáždění, že prezident McKinley byl autorizován senátem a sněmovnou, aby přenechal vládu a kontrolu nad Kubou jejímu lidu hned poté, co bude na ostrově ustavena vláda opírající se o ústavu, ve které budou vzájemné vztahy s USA upraveny dle Plattova dodatku. Jinými slovy, jestliže dodatek bude odmítnut, prodlouží se okupace až do doby, kdy jej nějaký nový orgán schválí.
Řádek 28:
== Pronájem Guantanama ==
[[Soubor:Guantanamo.jpg|250px|left|thumb|Mapa základny]]
V červenci [[1903]] byla mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda. Tato dohoda neobsahuje přesný termín pro ukončení své platnosti. V článku I. se Spojené státy pouze zavazují platit Kubě roční nájem dva tisíce [[kubánské peso|pesos]] ve zlatých mincích „po celou dobu, po kterou by okupovaly a používaly zmíněné rozlohy území z titulu dohody“. Prakticky tedy šlo o smlouvu na věčné časy.
V roce [[1934]] vyhlašuje prezident Spojených států amerických [[Franklin Roosevelt]] pro oblast styků se zeměmi [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] doktrínu „dobrého sousedství“. V souvislosti s ní byla v květnu téhož roku mezi USA a Kubou podepsána Smlouva o vzájemných vztazích, která obsahuje i ustanovení týkající se pronájmu základen. USA vrátily Kubě přístav [[Bahía Honda]] a prosadily za to rozšíření základny Guantanámo o 10 km² na dnešních 117,6 km². V preambuli nové smlouvy se prohlašuje, že jejím smyslem je „posílení přátelských vztahů mezi oběma národy“. Obě strany zároveň potvrdily platnost smlouvy z roku [[1903]]. Pokud jde o dobu platnosti smlouvy, nový článek III stanoví: „Dokud Spojené státy americké neopustí uvedenou námořní základnu Guantanámo…“.
Řádek 41:
{|class="wikitable"
|-
| Rozloha || 117,6 km². Z toho pevnina 49 km², moře 38,8 km², bažiny 29,4 km².
|-
| Kapacita || Za normální situace je na základně zhruba 7 tisíc příslušníků námořních sil USA.
|-
| Ohraničení || Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km.
|-
| Letiště || Na základně jsou dvě letiště: McCall a Leward Point.
|-
| Přístav || Zátoka Guantanámo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže. Disponuje osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí.
|-
| Pitná voda || [[odsolování|Odsolovací]] zařízení má kapacitu zpracovat téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.
|}
Řádek 62:
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commonscat = Guantanamo Bay Naval Base}}▼
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Wikizprávy|kategorie=Základna Guantánamo}}
* [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=618725 Průlom na Guantánamu. "Bojovníci" mohou žít přímo v USA], aktuálně.cz, 8. 10. 2008
| |||