Bonn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: +sisterlinks
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
Řádek 21:
| nadmořská výška =
| psč = 53111–53229
| telefonní předvolba =
| starosta = Jürgen Nimptsch
| web = http://www.bonn.de
| mapa = Lage der kreisfreien Bundesstadt Bonn in Deutschland.png
}}
'''Bonn''' je [[lázeň]]ské město v [[Německo|Německu]], v [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severním Porýní-Vestfálsku]], přesněji 20  km jižně od [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]].
 
Ve světě se proslavilo hlavně tím, že mezi lety [[1949]] až [[1990]] bylo [[Hlavní město|hlavním městem]] tehdejšího [[Západní Německo|Západního Německa]]; ještě po [[Znovusjednocení Německa|znovusjednocení]] země zde sídlilo mnoho úřadů. Žije zde 313 000 obyvatel, což Bonn činí 20. největším ve [[Německo|Spolkové republice]].
Řádek 45:
[[Soubor:PETILIUS.jpg|left|thumb|150px|Náhrobní kámen římských legionářů]]
[[Soubor:Bonner Münster 2010-07-07.jpg|right|thumb|Bonnská katedrála]]
Bonn má historii dlouhou celkem dva tisíce let, čímž se řadí k nejstarším městům na [[Evropa|starém kontinentě]]. Podle mnohých údajů se již v roce [[11]] nacházela na území historické části města vojenská základna armády [[Starověký Řím|Římské říše]]. Dříve zde ale sídlili ještě [[Germáni]] z tehdejšího kmene [[Ubiové|Ubie]]. Latinské jméno města - ''Bonna'' - je poprvé připomínáno v období mezi lety lety [[13]] až [[9]] před naším letopočtem, a to v dílech římského pisce [[Florus]]e, která mohou být založena na ještě starších pramenech.
 
Po několika dalších desetiletích Římané svůj tábor opustili; na původním místě je vystřídali Germáni z kmene Ubie. V prvním století našeho letopočtu si totiž římská armáda vybrala nové místo pro své půstobiště, které se nacházelo severněji od Bonnu (dnešní předměstí [[Bonn-Castel]]). Tato pevnost se jmenovala [[Castra Bonnesis]], neboli doslova "město Bonn". Nejprve [[dřevo|dřevěné]] stavby později doplnily i kamenné. Imperiální moc zde byla přítomni poměrně dlouho - až do doby pádu [[Západořímská říše|západořímské říše]] na konci [[5. století]].
 
Zbytky římských staveb zde zůstaly po dlouhou dobu raného [[středověk]]u a byly nazývány [[Bonnburg]]. V určitých obdobích je využívali i králové [[Franská říše|Franské říše]], kameny byly později využívány pro stavbu opevnění středověkého Bonnu v [[13. století]].
 
Do dnešní doby zůstala římská [[Pevnost (stavba)|pevnost]] Bonn největší pevností tohoto typu, známou z časů antiky, tj. taková, která byla vybudována pro celý císařský [[legion]] plné velikosti i s potřebným materiálním a logistickým zajištěním. Archeologické výkopy ukázaly, že římská pevnost byla [[čtverec|čtvercového]] tvaru o rozměrech 528 x 524 [[metr]]ů. Uvnitř zdí pevnosti se rozprostírala hustá síť ulic a početných domů, od velitelských míst a budov důležitých vůdců, až po [[kasárny]], či vojenské věznice. Ze všech [[Římská legie|legií]], které se nacházely v Bonnu, byla takzvaná první legie (neboli'' Prima legio minervia'') v pevnosti působící po nejdelší čas. Vojáci byli odsud vysíláni do nejvzdálenějších míst Římské říše, například i do [[Afrika (provincie)|Afriky]], či až ke [[Kavkaz]]u.
Řádek 57:
=== Středověký Bonn ===
[[Soubor:Altes Rathaus Bonn.jpg|right|thumb|Bonnská stará radnice]]
Má se za to, že v období pozdní [[Starověk|antiky]], kdy se samotná Římská říše rozpadala, bylo město poničeno nájezdy [[Barbar|barbarskýchbarbar]]ských a [[germáni|germánských]] hord. Nemalá část civilního obyvatelstva se ukryla v dobře chráněném místě spolu se zbytky vojenských posádek. V těchto časech zde však vojenskou službu nevykonávali vojáci z Říma, ale germánských kmenů, které byly s říší ve společném svazku. Poté, co se ale impérium nakonec rozpadlo začala tato vojska sloužit novým pánům a přešla na jejich stranu. V následných časech se směrem na jih od pevnosti Bonnburg rozvíjelo nové město, v období [[11. století|11.]] až [[13. století]] zde vznikl dokonce i [[klášter]].
 
Růst Bonnu pokračoval i nadále, v roce [[1597]] se město stalo centrem Kolínského [[Biskupství|arcibiskupství]]. Kněz [[Klement August Bavorský]] (který vládl v letech [[1723]] až [[1761]]) nařídil výstavbu [[Baroko|barokních]] budov, které patří i v dnešní době k významným bonnským památkám. [[Velkovévoda]] [[Maxmilián Franjo]] (vládl v letech [[1784]] až [[1794]]) se zasloužil o výstavbu univerzity a mnohých dalších budov, které sloužily hlavně dobře postaveným obyvatelům Bonnu.
Řádek 95:
== Osobnosti ==
[[Soubor:SWB0372 DTAG.jpg|right|thumb|Bonnská tramvaj]]
* [[Josef Rejcha]] (* [[1752]] - † [[1795]]), český hudebný skladatel a violončelista
* [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský]] (* [[1756]] - † [[1801]]), rakouský arcivévoda, syn Marie Terezie
* [[August Wilhelm Schlegel]] (* ''1767'' - † [[1845]]), filozof, prekladatel a spisovatel
Řádek 101:
* [[Ludwig van Beethoven]] (* [[1770]] - † [[1827]]), hudební skladatel
* [[Friedrich Wilhelm August Argelander]] (* [[1799]] - † [[1875]]), astronom
* [[Robert Schumann]] (* [[1810]] - † [[1856]]), skladatel
* [[Moses Hess]] (* [[1812]] – † [[1875]]), německo-židovský filozof a spisovatel, zakladatel sionismu v moderním smyslu slova
* [[Friedrich August Kekulé von Stradonitz]] (* [[1829]] - † [[1896]]), chemik
* [[Heinrich Rudolf Hertz]] (* [[1857]] - † [[1894]]), fyzik
* [[Felix Hausdorff]] (* [[1868]] - † [[1942]]), matematik
* [[August Macke]] (* [[1887]] - † [[1914]]), malíř
* [[Wolfgang Paul]] (* [[1913]] - † [[1993]]) fyzik, nositel Nobelovy ceny
Řádek 134:
{{Překlad|bs|Bonn|756777}}
== Externí odkazy ==
{{SisterlinksCommonscat|commonscat=Bonn|wikt=Bonn}}
* {{Wikislovník|heslo=Bonn}}
* [http://www.bonn.de/index.html?lang=en Oficiální stránky (anglicky)]
 
{{Města v Německu}}
 
[[Kategorie:Bonn| ]]
[[Kategorie:Města v Severním Porýní-Vestfálsku]]
[[Kategorie:Bývalá hlavní města]]
[[Kategorie:Bonn| ]]
 
{{Link FA|bs}}