Verze z 1. 2. 2014, 22:50 editovat 83.240.7.60 (diskuse) fix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 2. 2014, 12:56 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~image~~Soubor:Proudhon-children.jpg\|thumb\|Pierre-Joseph Proudhon s dětmi {{Malé\|[[Gustave Courbet]], 1865}}]] '''Pierre-Joseph Proudhon''' ([[15. leden\|15. ledna]] [[1809]], [[Besançon]] - [[19. leden\|19. ledna]] [[1865]], [[16. obvod (Paříž)\|Passy]]) byl francouzský typograf a vzdělanec-[[Autodidakt\|samouk]], raně [[Socialismus\|socialistický]] myslitel, který zpopularizoval tvrzení jako „[[vlastnictví je krádež]]“ a „Bůh je zlý“. Byl také vůbec prvním, kdo sám sebe nazval [[Anarchismus\|anarchistou]], naplňuje tak poprvé pojem [[anarchie]] pozitivním významem. Je zakladatelem [[politika\|politicko]]-[[ekonomie\|ekonomického]] systému, tzv. [[Mutualismus (ekonomie)\|mutualismu]], a teoretikem [[Samospráva pracujících\|samosprávy pracujících]]. == Dílo == Proudhonovo dílo se odvíjí od dvou základních myšlenkových kategorií: [[Individualismus\|individualismu]] a [[rovnost (právo)\|~~rovnost~~rovnosti]]i. Odmítá nadvládu státní moci nad individuem a soukromé vlastnictví, ideální formou společnosti je podle něj volně provázané sdružení samostatně hospodařících rodin (tzv. [[federalismus]]).<ref group="pozn">V Proudhonově vizi anarchistické, federalistické společnosti je možno nalézt mnoho znaků toho, co dnes označujeme jako [[společnost sítí]].</ref> Tuto svou vizi proměny společnosti Proudhon zformuloval již v raném díle ''Discours sur la célébration du Dimanche'' (1839). V téže knize se Proudhon zabývá některými tématy, jež se objevují i v teoretické koncepci jeho současníka, zakladatele sociologie [[Auguste Comte\|Augusta Comta]]: * člověk dluží společnosti více, než kolik jí dává – odtud však Proudhon (v přímém rozporu s Comtem) vyvozuje názor, že všichni jednotlivci si mají být rovni a je nepřípustné, aby si někteří z nich nárokovali privilegia na úkor ostatních, * společenské revoluci musí předcházet revoluce lidského vědění. Proudhon se ovšem od Comta (ale i např. od [[Henri de Saint-Simon\|Saint-~~Simon~~Simona]]a) liší svým bytostným odporem k [[elitářství]]. Je si jist, že poznání zákonů, ovlivňujících chod věcí, je přístupné všem lidem bez rozdílu, a odmítá separovanou vrstvu vědců a manažerů, kteří by byli právě kvůli svému vyššímu vědění zvýhodňováni. Ve svém dalším díle ''[[Co je to vlastnictví?]]'' (orig. ''Qu'est-ce que la propriété? ou Recherche sur le principe du Droit et du Gouvernement'', 1840) poprvé Proudhon prezentuje svou slavnou tezi o vlastnictví coby krádeži. Na rozdíl od [[Karl Marx\|Marxe]] ovšem Proudhon nežádá naprosté zrušení soukromého vlastnictví, ale jeho [[univerzalizace\|univerzalizaci]]. Domnívá se například, že velké podniky mají patřit všem, zatímco v malých podnicích má být pozice majitele rovná s pozicí jeho zaměstnanců. Proudhon zavádí koncept „kolektivní síly“, jehož prostřednictvím řeší problém vztahu mezi individui. Ze spolupráce jednotlivců vzniká nová kvalita, která je vyšší než prostý souhrn sil zúčastněných – [[~~Soukromé vlastnictví\|~~soukromé vlastnictví]] je pak zločinem tehdy, umožňuje-li si individuálně přivlastnit statek, který byl vytvořen kolektivně. Práce je tak podle Proudhona jediným legálním způsobem nabytí vlastnictví. Díky kolektivní síle se společnost jeví jako organický útvar, schopný sledovat své vlastní cíle, a Proudhon se tak přiklání k chápání společnosti jako bytosti nadané vlastním životem. Svým pojetím dělby práce v mnohém předjímá stanovisko [[Émile Durkheim\|Émila Durkheima]]. Velmi důrazně ovšem polemizuje s pojetím společenského kontraktu v pojetí [[Jean-Jacques Rousseau]]a a shledává jej utlačivým. Proudhon považuje za oprávněné jen takové kontrakty, které lidi navzájem spojují, nikoli však omezují. Nejvýznamnější formou kontraktu shledává [[rodina\|rodinu]] a podobně jako Comte se obává, že bez rodiny se celá sociální konstrukce zhroutí. Proudhon se domnívá, že je třeba uznávat pouze tzv. „věčné [[zákon]]y“, jimiž se společnost řídí bez ohledu na aktuálně panující poměry. Zároveň věří v sílu a schopnosti občanské společnosti, která je podle něj schopna spontánní organizace. Z těchto přesvědčení pak pramení jeho již zmíněný anarchismus a neúcta ke společenským zákonům, stejně jako neúprosná kritika [[zastupitelská demokracie\|zastupitelské demokracie]] i [[Komunismus\|komunismu]]. Řádek 18: \| commons = Pierre-Joseph Proudhon \| s = en:Author:Pierre-Joseph Proudhon \| q = Pierre-Joseph Proudhon▼ }} {{NK ČR\|jn19990006722}} Řádek 26: === Související články === * [[Mutualismus (ekonomie)]] === Literatura === Řádek 41: * Cuin, Charles-Henry, Gresle, Francois: Dějiny sociologie. Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2004. * Marshall, Gordon (ed.): Oxford Dictionary of Sociology. Oxford University Press, Oxford 1998. * {{Citace monografie \| příjmení = Tomek \| jméno = Václav Řádek 58: === Externí odkazy === ▲* {{Wikicitáty\| q osoba= Pierre-Joseph Proudhon}} {{cs}} [http://www.blisty.cz/art/21568.html Václav Tomek: Je vlastnictví krádež, nebo záruka svobody?] {{cs}} [http://www.blisty.cz/art/21568.html Václav Tomek: Je vlastnictví krádež, nebo záruka svobody?] * {{cs}} [http://www.a-kontra.net/svoboda-je-anarchie-140-let-od-smrti-pierra-josepha-proudhona Václav Tomek: Svoboda je anarchie: 140 let od smrti Pierra-Josepha Proudhona] * {{en}} [http://dwardmac.pitzer.edu/anarchist_archives/proudhon/Proudhonarchive.html Pierre-Joseph Proudhon] – [[Anarchy Archives]]

Pierre-Joseph Proudhon: Porovnání verzí