Emanuel Tonner: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Více kategorií na jednom řádku - Opravy pravopisu a typografie
m narovnání přesměrování
Řádek 43:
Opětovně byl zvolen ve [[Volby do Říšské rady 1885|volbách do Říšské rady roku 1885]] (nyní za městskou kurii, obvod Písek, Domažlice atd.). Rezignace na poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 11. října 1887.<ref name="alex.onb.ac.at"/> Jiné prameny ale uvádějí, že v Říšské radě zasedal až do roku 1891.<ref>''Česká společnost 1848–1918''. 689</ref> V závěru života se rozešel s mladočeskou stranou a byl aktivním vysoce postaveným členem strany staročeské.<ref>''Česká společnost 1848–1918''. 479</ref>
 
Působil i v pražské radě obecních starších.<ref name="ZlPha1900" /> V únoru 1862 spoluzakládal Pražskou jednotu tělocvičnou, známou později pod názvem [[Sokol (spolek)|Sokol]].<ref name="NarListy1862">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Denní zprávy | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum =Národní listy | rok = 1862 | měsíc = 2 | ročník = 2 | číslo = 40 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6026483 | issn = }}</ref> Byl členem a rozhodným příznivcem [[Národní strana (18601848)|staročeské]] strany a její hodnoty vyznával i poté, co utrpěla volební porážku. Názorově se vyvíjel od mladého liberála k tuhému konzervativci.<ref name="ZlPha1900" />
 
Významná je i jeho činnost novinářská a spisovatelská. Vedle ''Slovanské lípy'' přispíval do časopisu ''[[Čas (časopis)|Čas]]'' a deníku ''[[Národní listy]]''. Určitou dobu byl i redaktorem ''[[Světozor]]u''. Pro tiskový delikt strávil šest měsíců ve vězení, kde studoval české literární klasiky.<ref name="ZlPha1900" /> Měl hluboké znalosti české historie, hlavně [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], a populární formou ji zpracoval v ''Matici lidu'' pro širokou veřejnost.<ref name="ZlPha1900" /> Dějiny pro něj nebyly jen sbírkou starožitností, ale snažil se pochopit jejich vůdčí myšlenku a přinést z nich aktuální poučení pro současnost. Zastával se [[Panslavismus|slovanské vzájemnosti]], zejména česko-polských vztahů, které podpořil knihou ''Poláci a Češi''.<ref name="HumL1880" /> Z latiny přeložil spisy ''Res publica bohema'' ([[Pavel Stránský]]), ''Obrana jazyka českého'' ([[Bohuslav Balbín]]) a ''Bellum bohemicum'' ([[Ondřej Habervešl z Habernfeldu]]).<ref name="HumL1880" />