Elipsoid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JosefZ (diskuse | příspěvky)
m narovnání přesměrování
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
[[Soubor:ellipsoid_3d.jpg|thumb|Elipsoid]]
'''Elipsoid''' je [[prostor (geometrie)|prostorové]] [[tělesoGeometrický (geometrie)útvar|těleso]] tvořené [[množina|množinou]] všech [[bod]]ů, jejichž [[poloha]] vůči zadanému bodu (středu) splňuje podmínky dané následující [[nerovnice|nerovnicí]]. Pokud bychom znak ≤ nahradili znakem =, [[rovnice|rovnici]] by splňovaly právě body na [[povrch]]u elipsoidu.
 
<math>
Řádek 12:
 
== Klasifikace elipsoidů ==
Elipsoid, jehož dvě poloosy jsou shodné, se nazývá '''rotační elipsoid''' nebo také '''sferoid'''. Rotační elipsoid lze také chápat jako [[tělesoGeometrický (geometrie)útvar|těleso]] vzniklé [[rotace (geometrie)|rotací]] [[elipsa|elipsy]] kolem jedné z jejich os. Při rotaci kolem hlavní osy se jedná o rotační elipsoid protáhlý, při rotaci elipsy kolem vedlejší osy jde o zploštělý rotační elipsoid.
 
Elipsoid, který má shodné všechny tři poloosy, je [[koule]].
Řádek 63:
{{Upravit část}}
 
Klasické [[kartézská soustava souřadnic|kartézské]] [[Soustava souřadnic|souřadnice]] neposkytují dostatečně intuitivní představu o poloze bodu na povrchu elipsoidu. Pokud víme, že se pohybujeme po povrchu, stačí nám totiž pouhé dvě souřadnice místo tří. Při využití elipsoidu jako referenčního tělesa pro povrch planety se proto obvykle používají '''polární''' (úhlové) souřadnice: [[zeměpisná šířka]] a [[zeměpisná délka]]. V&nbsp;mnoha případech nám totiž stačí pracovat s&nbsp;body na povrchu referenčního elipsoidu a odchylky způsobené [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] nebo lokální odchylkou gravitačního potenciálu zanedbáváme. Pokud bychom je nechtěli zanedbávat, museli bychom soustavu polárních souřadnic doplnit o třetí rozměr, výšku.
 
* '''Délka''' bodu <math>A</math> je úhel mezi [[rovina|rovinou]] <math>xz</math> (tj. rovinou obsahující osy <math>x</math> a <math>z</math>) a rovinou obsahující osu <math>z</math> a bod <math>A</math>. Označme tuto rovinu <math>\delta</math>. Vzhledem k&nbsp;tomu, že délka může být kladná i záporná, známe nejen úhel, ale i směr rotace od výchozí roviny (úhel je orientovaný) a máme navíc informaci o polorovině, na které se daný bod nachází (rovina <math>\delta</math> je rozdělena na poloroviny osou <math>z</math>). Na referenčním elipsoidu Země se délka určuje v&nbsp;rozsahu -180° až +180° (zápornou délku mají body, které mají zápornou kartézskou souřadnici <math>y</math>); u jiných těles se obvykle používá rozsah 0° až 360°.