Sfragistika: Porovnání verzí

Přidáno 31 bajtů ,  před 5 lety
m
{{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
m ({{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy)
Pod pojmem pečeť chápeme otisk razidla či typáře jednoznačně identifikujícího svého majitele do látky schopné tento otisk uchovat. Názvem pečeť se pak někdy označuje i samotný typář. Funkce pečeti pak byla trojí, jednak '''uzavírací''', kdy pečeť uzavírala a chránila dokument před otevřením; dále '''pověřovací''', kdy se pečetí či pečetním typářem prokazovala osoba na znamení svého poslání a své důvěryhodnosti a konečně '''ověřovací''', kdy svou vahou dodávala listině či dokumentu právní platnost a zajišťovala jeho pravost.
 
Jako pečetní látka se v nejstarších dobách používala [[hlína]] a to již ve 4. tisíciletí před našim letopočtem v [[Sumer]]u. V Evropě se v zemích na jih od [[Alpy|Alp]] používalo [[Kovy|kovkovu]]u, nejčastěji [[Olovo|olova]]. Tento typ pečetí se poté označoval jako [[bula]], podle něj pak vzniklo pojmenování samotného druhu listin z papežské kanceláře. V zemích za Alpami se pak kvůli příznivějším klimatickým podmínkám používal [[vosk]], později došlo k vývoji speciálního druhu vosku, který se nazývá španělský pečetní lak. Do vosku se také přidávala určité látky, které ovlivňovaly barvu pečeti. Ačkoliv v některých dobách a prostředí došlo ke vzniku hierarchie jednotlivých barev, přesto záleželo na libovůli pečetitele, jakou barvu použije.
 
Velikost a tvar pečeti nepodléhaly žádným pravidlům. Opět záleželo na libovůli zhotovitele pečeti. Nejrozšířenější byly pečeti kulaté a to ve všech vrstvách, které s pečetí přišly do styku. V církevních kruzích se navíc ujal podlouhle oválný tvar, který byl vhodný pro zobrazení stojící postavy. [[Šlechta|Šlechtické]] a [[Město|městské]] pečeti používaly také pečeti štítovitého tvaru. V období 16. a 17. století také docházelo k rozvoji nových tvarů jako byly pečeti ve tvaru mnohoúhelníku, čtyřlístkovité pečeti atp.
'''11. století''' - v této době dochází ke změně pečetního obrazu, kdy je na aversu nejčastěji zpodobněn svatý Petr a na reversu ideální obraz [[Řím]]a, což souvisí s posílením vlivu [[Církev|církve]], která tímto a dalšími prostředky dávala najevo své nároky na vládu nad světem. V tomto období se také objevují na opisech [[Bible|biblické]] citáty.
 
'''1099 - moderní doba''' - nástupem [[Paschalis II.|Paschala II.]] došlo k zavedení nového typu buly. Na jedné straně bylo uvedeno jméno papeže (od papeže [[Urban|Urbana II.]] v [[nominativ]]u) společně s titulem a pořadovým číslem. Na druhé straně byly zpodobněny hlavy apoštolů [[Petr (apoštol)|Petra]] a [[Pavel (apoštol)|Pavla]], jež byly odděleny šňůrou perlovce, případně křížem. Horní část pečeti pak vyplňovaly zkratky jejich jmen SPE (sanctus Petrus) a SPA (sanctus Paulus). Ve 14. století dochází k výskytu heraldických prvků, ovšem pouze jako doplňujících pečeť. To trvalo přibližně do konce 17. století, kdy tyto motivy mizí. Naposledy se objevují na pečetech [[Alexandr VIII.|Alexandra VIII.]] ([[1689]] - [[1691]]).
 
V papežské kanceláři se používaly v omezené míře také [[Zlato|zlaté]] buly, o kterých se zmiňují prameny už ve 13. století. Nejstarší dochovaný exemplář však pochází až z doby [[Pontifikát|pontifikátu]] [[Klement VII.|Klementa VII.]] ([[1523]] - [[1534]]).
 
 
{{Wikislovník|sfragistika}}
 
== Reference ==
 
{{Pomocné vědy historické}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=sfragistika}}
{{Pahýl}}
 
1 084 921

editací