Město umění a věd: Porovnání verzí

[[Soubor:Ciutat de les Arts i les Ciències - L'Umbracle.jpg|thumb|Umbraculo (''L'Umbracle'')]]

'''Město umění a věd''' ([[katalánština|katalánsky]] ''Ciutat de les Arts i les Ciències'', [[španělština|španělsky]] ''Ciudad de las Artes y las Ciencias'') je reprezentativní národní muzeum ve [[Španělsko|španělské]] [[Valencie|Valencii]], vybudované v letech [[1991]]–[[2005]]. Tento projekt je dílem [[architekt]]a [[Santiago Calatrava|Santiaga Calatravy]]. Patří k jeho největším a nejsložitějším dílům a stalo se symbolem Valencie.

 

== Vznik komplexu ==

Velký komplex věnovaný kultuře a vědě je součástí [[urbanismus|urbanistického]] kontextu, který se začal tvořit ve [[Valencie|Valencii]] po roce [[1957]]. Tehdy byla kvůli ničivé povodni odkloněna řeka [[Turia]] a v jejím původním korytě vznikl pás země dlouhý 8 km a široký 200 m, který odděluje staré město od přímořského letoviska [[Nazaret (Valencia)|Nazaret]]. Tento prostor byl v letech [[1981]]–[[1988]] upravený na park [[architekt]]em [[Ricardo Bofill|Ricardem Bofillem]]. Jeho projekt zahrnul zelené plochy a vodní zrcadla, jako vzpomínku na řeku, taktéž veřejné prostory, sportovní areály a botanickou zahradu. Komplex byl v letech [[1987]] a [[2001]] rozšířený o ''Palác hudby José Marie de Paredes'', ''Vědecké muzeum prince Filipa'' a ''Mořský park'', oceánografické muzeum o rozloze 80 000 m², jehož vyčnívající střecha je dílem architekta [[Felix Candela|Felixe Candely]]. Městská správa (tzv. [[Generalitat]]) aby zdůraznila kulturní význam [[Valencie]], rozhodla postavit na tomto místě národní muzeum. V roce [[1991]] zvítězil [[Santiago Calatrava]] v soutěži na stavbu telekomunikační věže v západní části areálu (ta však byla v roce [[1996]] nahrazena ''Palácem umění'') a krátce na to byl pověřen vypracováním projektu na celý komplex o celkové rozloze 350 000 m², který měl zahrnovat i vědecké muzeum a planetárium.

 

== L'Hemisfèric ==

{{Hlavní článek|L'Hemisfèric}}

[[3D|Prostorové]] [[kino]] [[L'Hemisfèric]] bylo dokončeno v roce [[1998]]. Tvarem připomíná obrovskou lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 m. Odrazem ve vodě a znásobenou velikostí se mění na lidské oko, uvnitř kterého [[kupole]] kina [[IMAX]] představuje [[zornička|zorničku]] chráněnou monumentálním „víčkem“ z ocele a skla o průměru 32 m, které se podle potřeby otvírá a zavírá. V kině jsou promítány zejména filmy s [[astronomie|astronomickou]], [[historie|historickou]] a [[biologie|biologickou]] tématikou.

 

== Vědecké muzeum prince Filipa ==

V roce [[2000]] ukončila linii směřující od [[východ]]u k [[západ]]u budova Vědeckého muzea prince Filipa. Tato velká [[obdélník]]ová stavba dlouhá 214 m je utvářená [[modul]]ovým opakováním [[příčný řez|příčného řezu]]. Na [[jih]] se obrací plastickou konstrukcí z bílého betonu, zatím co prosklená [[sever]]ní [[fasáda]], připomínající zmrzlý vodopád, vytvořený ze 4000 skleněných tabulí, odhaluje pět obrovských betónových [[Sloup (architektura)|sloupů]] uvnitř, které jako stromy podepírají [[schodiště]] a [[výtah]]y do vyšších podlaží. Podle úhlu pohledů vyvolává tato budova různé protichůdné představy; minulost vnímaná skrzeva kostru obřího dinosaura a přítomnost zhmotněná v moderní zvlněné fasádě. Uvnitř se nachází dlouhý [[výstavní sál]] věnovaný vývoji života a posledním poznatkům na poli vědy a techniky, přičemž expozice je založená na interaktivním pojetí. Převrací tím tradiční didaktické pojetí výstavy, spojuje vzdělání se zábavou. Krédo jeho ředitele Manuela Toharia zní: ''„Je přísně zakázané nedotýkat se vystavených exponátů“''. Tři podlaží představují tři velká témata, kterých se divák zúčastní podle doporučených tras. Expozice, která se rozprostírá na více než 42 000 m², zahrnuje taktéž sbírky, které muzeu přenechal [[Severo Ochoa]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za medicínu.

 

=== Literatura ===

* Moderní architektura, Rebo, Praha, 2006, Valeria Manferto De Fabianis, str. 140–151

 

[[Kategorie:Valencia]]