Karel I. Stuart: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobná zpřesnění |
fix |
||
Řádek 91:
Na konci roku [[1648]] byl Karel převezen na hrad [[Windsor (hrad)|Windsor]]. V lednu následujícího roku z důvodu jeho odporu vůči parlamentu po porážce v první části občanské války a vyvolání druhé fáze války vydala Dolní Sněmovna zákon, kterým byl zřízen [[soudní dvůr]] pro souzení Karlových aktivit. Po skončení první fáze války parlament akceptoval předpoklad, že i když jeho boj byl neoprávněný, bude Karel schopen své činy obhájit a že bude dále zastávat panovnické povinnosti omezené konstitučním právem. V období vydání zákona ale převládl názor, že vyvoláním druhé fáze války i poté, co byl poražen, se Karel ukázal být neovladatelným a zodpovědným za krveprolití.
[[Soubor:Contemporary German print depicting Charles Is beheading.jpg|thumb|right|Poprava Karla I.]]
Myšlenka souzení panovníka byla novinkou, protože někteří předchozí panovníci byli sesazeni, ale nikdy nebyli souzeni. Nejvyšší soud ustavený zákonem se skládal ze 135 členů, ale jeho jednání se účastnila asi jen polovina jmenovaných. Žalobu vedl generál John Cooke. Soudní jednání, ve kterém byl Karel obviněn z [[velezrada|velezrady]] a ''jiných vážných zločinů'' byl zahájen [[20. leden|20. ledna]] [[1649]], ale král se odmítal obhajovat s odkazem na to, že žádný [[soudní dvůr]] nemá soudní pravomoc nad panovníkem, který byl podle něho zodpovědný pouze Bohu. Obžaloba vycházela z toho, že král není osoba, ale [[úřad]], který zastává určitá osoba, které je svěřená omezená moc vládnout svým poddaným v souladu s platnými [[zákon
V průběhu [[soud]]ního přelíčení, které trvalo asi týden, byl třikrát vyzván, aby se hájil, ale on to odmítl. [[29. leden|29. ledna]] [[1649]] byl uznán vinným a odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]]. Rozsudek podepsalo 35 členů nejvyššího soudu. [[30. leden|30. ledna]] [[1649]] byl sťat na [[popraviště|popravišti]] postaveném u [[Banqueting House]].
| |||