Access Control List: Porovnání verzí

Tradiční systémy ACL stanovují oprávnění uživatelům jednotlivě, takže systém s velikým počtem uživatelů se poněkud obtížně spravuje. Modernějším přístupem pak jsou bezpečnostní modely založené na tzv. ''rolích'', kdy jsou oprávnění přidělována rolím (např. „správce“, „sekretářka“) a uživatelům jsou přidělovány jednotlivé role.

 

List je [[datová struktura]], obvykle tabulka obsahující položky specifikující práva uživatele nebo skupiny k určitým objektům, jako jsou programy, procesy, nebo soubory. Tyto položky známé jako položky pro řízení přístupu (ACE) ve Windows, [[OpenVMS]] a [[Mac OS X]] operačních systémech. Každý dostupný objekt obsahuje identifikator v ACL. Specifická přístupová práva rozhodují o povolení nebo oprávnění, jako který uživatel ma právo čtení, zápisu, nebo provedení objektu. V některých provedeních může ACL řídit zdali může uživatel, nebo skupina uživatelů měnit ACL na nějaký objekt.

Přestože je ACL standardem [[POSIX]], tak je to koncept s hodně různými implementacemi v různých operačních systémech. Ochranný koncept POSIX .1e a .2c byl stažený když se stal jejich rozsah příliš široký a práce by nebyla kompletní, ale dobře propracované části definující ACL se široce implementovaly a známe je jako „POSIX ACL“.