Otevřené vyučování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: == Vymezení pojmu, historie == Pojem „otevřené vyučování“ se začal objevovat v zahraničí v 70. letech minulého století k označení metod, které vnesly nové prvk... |
upravit, kat. Školství, měl by to někdo zkouknout (já tohle neznam) |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
Pojem „otevřené vyučování“ se začal objevovat v
Dřívější vzdělávání se od svého vzniku v
▲Pojem „otevřené vyučování“ se začal objevovat v zahraničí v 70. letech minulého století k označení metod, které vnesly nové prvky do tradičních postupů školní práce. Navazuje na myšlenky reformních pedagogických směrů z počátku 20. století, reprezentovaných jmény jako např. M. Montesoriová, C. Freinet, P. Petersen, J. Dewey a další.<br />
Otevřené vyučování je tedy soubor principů školní práce, které je třeba aplikovat na
▲Dřívější vzdělávání se od svého vzniku v 17. století vyznačovalo uzavřeností vůči vnějším podnětům. Nebylo zvykem reagovat na praktické potřeby denního života. Vzdělávání bylo chápáno jako předávání vědomostí, vyznačovalo se encyklopedičností, preferovány byly hlavně akademické znalosti. Tradiční herbartovská škola používala převážně drill, mechanické pamětní učení, nerespektovala všechny stránky osobnosti žáka, ani nedoceňovala schopnost tvořivého přístupu učitele. Takováto výchova sice dosáhne měřitelných výsledků, avšak nepodporuje samostatné myšlení, utvrzuje slepou poslušnost, vztah učitele a žáka jednostranně podřízený. Školy však byly nuceny reagovat na měnící se požadavky praxe – nutnost využití lidské tvořivosti, aktivity, samostatnosti, podnikavosti, a také zespolečenšťování světa práce. Pro rozvoj demokracie jsou nutné formy otevřené, které využívají sociálně integrativní výchovné styly. <br />
Otevřené vyučování vytváří pro školní práci jiný rámec, než na který jsme doposud zvyklí. Typické je, že se poznatky více integrují. Zaniká tím hranice mezi tradičními vyučovacími hodinami, rozvrh hodin je nahrazen tzv. rozvrhem činností. Učitel samozřejmě určitý čas vysvětluje a předvádí. K
▲Otevřené vyučování je tedy soubor principů školní práce, které je třeba aplikovat na konkrétní podmínky. Celkově jde o zásadní změnu pedagogického postoje vůči žákům. Škola se otevírá jak žákům (otevírání vyučování), tak i rodičům (otevírání školy navenek).
K
▲Otevřené vyučování vytváří pro školní práci jiný rámec, než na který jsme doposud zvyklí. Typické je, že se poznatky více integrují. Zaniká tím hranice mezi tradičními vyučovacími hodinami, rozvrh hodin je nahrazen tzv. rozvrhem činností. Učitel samozřejmě určitý čas vysvětluje a předvádí. K pochopení a dobrému zažití látky je však oproti klasickému pojetí školy dán žákům velký prostor pro samostatnou práci. Mění se role vyučujícího – kontroluje sice učení žáků, neřídí však jejich každý krok. Žáci mají na každý týden připravené plány, podle kterých ve vymezeném čase pracují (tzv. volná práce). Aby tyto změny mohly proběhnout, je nutné i vhodně upravit třídu (učebnu). Důraz je kladen také na rozvoj sociálních vztahů a rozvoj třídního společenství. Významnou roli hraje vzájemná komunikace. <br />
▲K nám otevřené vyučování v době svého vzniku neproniklo, protože když se v západních zemích rozvíjelo, docházelo u nás k opačnému procesu – probíhala zde normalizace a utužování režimu. Otevření vyučování a školy bylo do roku 1989 u nás nemyslitelné.
== Prvky otevřeného vyučování ==
Řádek 16 ⟶ 15:
Pro efektivní realizaci je nutné upravit třídu (učebnu) – nemůže mít klasické uspořádání. Ve třídě pro otevřené vyučování se žáci mohou volně pohybovat, mají možnost volně pracovat s
== Volná práce ==
Na rozdíl od tradičního vyučování, kde je žákům vymezen určitý čas pro samostatnou nebo skupinovou práci, je v
== Plánování ==
''Postup při plánování''<br />
Před zahájením školního roku zpracujeme přibližně rozvržení učiva na celý školní rok. Při
Na konci září vyhodnotíme, jak se dařilo programy splnit. Podle dosažených výsledků sestavíme další podrobnější týdenní programy nejdéle na jeden měsíc. Tímto způsobem postupujeme až do konce školního roku.
Plány je po určitých korekcích možné používat i v následujících letech, čímž se čas potřebný k plánování zkrátí a vyučující se může věnovat přípravě dalších materiálů. <br /><br />
''Týdenní plán''<br />
Týdenní plán je seznam úkolů, které má žák splnit. Připravuje ho učitel, ve vyšších třídách se na jeho přípravě mohou podílet i žáci. Je to program pro volnou práci žáků. Každý žák obdrží papír, kde má úkoly z
Při tvorbě týdenního plánu se předpokládá individuální přístup učitele k výuce a
Týdenní plán umožní učiteli vnitřně diferencovat třídu prostřednictvím úkolů, které zohlední individuální učební předpoklady jednotlivých žáků. Může se věnovat více těm, kteří mají problémy s
Žákovi je umožněno využít svého zájmu k
Týdenní plán obsahuje povinné úkoly, které jsou pro všechny závazné (vybrané z kmenového učiva), nabídkové úkoly, které se zpravidla vztahují k povinným úkolům – upevňují a rozšiřují základ, a dodatkové úkoly, které zohledňují zájmy a přání žáka – nemusejí být obsahově spojeny s povinnými nebo nabídkovými úkoly. <br />
== Kontrola plnění týdenního plánu ==
Je důležité, aby práce žáka byla překontrolována bezprostředně po jejím dokončení, aby žák poznal chyby, kterých se dopustil a tyto chyby si mohl hned opravit. Kontrola může probíhat ve
Na konci týdne je vhodné zařadit diskusi v kruhu, kde se mohou žáci k týdennímu plánu vyjádřit. Zhodnotí, které úkoly a proč byly těžké, nudné, mohou dávat i návrhy k plánu pro dodatkové úkoly.
Na konci týdne učitel rovněž prohlédne všechny týdenní plány a poznamená do nich své vyjádření (pochvala, připomínky apod.) Každý žák musí vědět, jak se mu úkoly týdenního plánu podařilo splnit, kde udělal chyby a čemu má v následujícím týdnu ještě věnovat pozornost.
Řádek 43 ⟶ 42:
== Hodnocení ==
Zejména na prvním stupni základní školy se upouští od kvantitativního hodnocení formou známek – to je nahrazeno kvalitativním širším slovním hodnocením. Jeho účelem je ocenit výkon žáka vzhledem k
'''Kruh'''
Při tomto uspořádání je učitel součástí kruhu (kruhové uspořádání židliček, sezení na zemi v kruhu, sezení kolem stolu apod.). Rozhovorem v kruhu se plní určité cíle komunikační výchovy v jazykové oblasti standardu vzdělávání.
Uspořádání do kruhu znamená, že mezi všemi panuje rovnost, že se jedná o společenství a že se v danou chvíli probírá pouze jedno téma. Rozhovor v kruhu je v otevřeném vyučování velice důležitý, protože volná výuka probíhá s jednotlivci, s dvojicemi nebo se skupinou – v kruhu se sejde celá třída pohromadě. Kruh by měl být zařazen každý den.
Kruh lze využít k rozhovoru, sdělování svých pocitů, diskusi, prezentaci práce žáků, plánování i hrám.
[[Kategorie:Školství]]
|