Vesmírný závod: Porovnání verzí

Kořeny začátku vesmírného závodu lze hledat již v období [[Druhá světová válka|2. světové války]], kdy [[nacistické Německo]] dosáhlo díky práci vědců, jako byli Herman Oberth a [[Wernher von Braun]], značného pokroku v oblasti [[raketa|raketové techniky]], což umožnilo vznik a vojenské použití první [[Balistická raketa|balistické rakety]] [[V-2 (raketa)|V-2]]. Již během války se o tuto relativně novou oblast začaly nezávisle na sobě zajímat jak SSSR, tak USA. Těsně před koncem války se Spojeným státům podařilo získat Wernhera von Brauna a více než stovku jeho spolupracovníků. [[Američané]] je přiměli ke spolupráci a přepravili do USA. Získali také technickou dokumentaci a kompletní rakety V-2. Díky takto získanému [[know-how]] mohli po válce začít s vývojem vlastní raketové techniky, jež byla zpočátku určena téměř výhradně pro vojenské účely. Sovětskému svazu se po válce podařilo získat jen malou část německých raketových odborníků a pouze minimum technologických údajů o raketě V-2. Přesto dokázali tamější specialisté německou raketovou technologii zakrátko nejen napodobit, ale poměrně rychle i dále rozvinout a zdokonalit. Stalo se tak především díky práci konstruktérů, jako byli [[Sergej Koroljov]] a [[Valentin Gluško]]. V polovině [[1950-1959|50. let]] tak už SSSR vlastnil výkonnější balistické rakety než USA.

[[Soubor:As11-40-5886.jpg|náhled| Neil Armstrong, první člověk na Měsíci]]

 

== Průběh vesmírného závodu ==

Rusové však dokázali svůj záměr úspěšně uskutečnit. Stalo se tak [[4. říjen|4. října]] [[1957]], kdy se jim podařilo vypustit první [[Umělá družice|umělou družici]] Země [[Sputnik 1]]. Tím byl definitivně odstartován vesmírný závod. Překvapení Američané se dva měsíce nato pokusili vypustit vlastní družici Vanguard TV3, raketa však těsně po startu explodovala přímo na rampě. Sověti zatím vypustili i druhý satelit, [[Sputnik 2]], který měl na palubě dokonce prvního živého tvora – psa [[Lajka|Lajku]]. Američanům se podařilo úspěšně vypustit vlastní satelit [[Explorer 1]] až [[31. leden|31. ledna]] [[1958]].

 

 

Po ztrátě tohoto prvenství prohlásil americký prezident [[John Fitzgerald Kennedy|John F. Kennedy]], že USA vyšlou do konce desetiletí prvního člověka na [[Měsíc]]. Tím začala nejnáročnější a nejkomplexnější fáze vesmírného závodu ─ souboj o Měsíc. Sovětský svaz, jenž dosud vedl, začal v polovině [[1960-1969|60. let]] ztrácet svůj náskok. Dělo se tak zejména vzhledem k nedostatečnému financování a také díky řadě organizačních problémů, jež se objevily především po předčasné smrti hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova v roce [[1966]]. [[Sovětský lunární program]] neustále ztrácel dech v souboji s podstatně mnohem lépe finančně zajištěným a organizovaným americkým [[Program Apollo|programem Apollo]]. Američanům se už v prosinci [[1968]] podařilo vyslat na oběžnou dráhu Měsíce kosmickou loď [[Apollo 8]] s třemi astronauty na palubě a [[20. červenec|20. července]] [[1969]] přistál [[lunární modul]] mise [[Apollo 11]] s [[Neil Armstrong|Neilem Armstrongem]] a [[Buzz Aldrin|Edwinem Aldrinem]] úspěšně na povrchu Měsíce.

 

{{Portály|Kosmonautika}}

[[Kategorie:Kosmonautika]]

[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

[[Kategorie:Dějiny USA]]