Nevědomí: Porovnání verzí

[[René Descartes|Descartovské]] pojetí přírody jako slepého mechanismu, řízeného neuvědomělými [[instinkt]]y a [[reflex]]y, narazilo na filosofický problém účelnosti mnoha přírodních procesů. [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] opustil půdu této přísné vědeckosti a přisoudil nevědomým procesům a jejich účelnosti vědoucnost. Tato vědoucnost má původ v duchu ([[logos|logu]]), který přesahuje [[empirismus|empirickou]] zkušenost. Před Hegelem promýšlel pojem nevědomí jako oblasti vrozených idejí [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Leibniz]] v opozici k [[John Locke|Lockově]] pojetí čistě zkušenostního poznání (''[[tabula rasa]]'').