Jiří Orten: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 46.29.226.17 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 80.92.244.254 |
||
Řádek 1:
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|bratr|[[Ota Ornest]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Zdeněk Ornest]]}}
{{Příbuzný|neteř|[[Ester Janečková]]}}
{{Příbuzný|neteř|[[Hana Ornestová]]}}
{{Příbuzný|synovec|[[Jiří Ornest]]}}
}}
'''Jiří Orten''', vlastním jménem '''Jiří Ohrenstein''' ([[30. srpen|30. srpna]] [[1919]], [[Kutná Hora]] – [[1. září]] [[1941]], [[Praha]]), byl [[Česko|český]] básník.
== Život ==
Narodil se v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] jako druhý syn manželů Eduarda a Berty Ohrensteinových. Jeho rodiče vlastnili malý [[obchod]] se střižním a [[galanterie|galanterním]] zbožím. V letech [[1929]]-[[1936]] navštěvoval místní reálku. Po neúspěšném pokusu o přijetí na [[konzervatoř]] odešel do [[Praha|Prahy]], aby studoval jazykovou školu. Zároveň pracoval jako [[archiv]]ář [[Karlín|karlínské]] firmy Crediton.
Na dramatickém oddělení Státní [[konzervatoř]]e hudby, kam vstoupil v roce [[1937]], absolvoval tři ročníky. Studia přerušil koncem školního roku [[1939]]-[[1940]], kdy byl kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu nucen odejít. Po svém vyloučení publikoval pod cizími jmény: '''Karel Jílek''', '''Jiří Jakub'''.
[[Soubor:Orten2.JPG|thumb|right|Rodný dům Jiřího Ortena v Kutné Hoře]]
Aktivně se podílel na přípravě recitačních večerů a studentského divadla, které hrálo v Jednotném svazu na Zbořenci nebo v [[Umělecká beseda|Umělecké besedě]] jako Divadlo mladých a uvedlo mimo jiné Ortenovu dramatizaci Jammesova ''Anýzového jablka''. V [[Guillaume Apollinaire|Apollinairových]] ''Prsech Tiresiových'' byl obsazen do role manžela. Kromě [[Vítězslav Nezval|Nezvalova]] ''Podivuhodného kouzelníka'' vytvořil hlavní postavu ještě v jevištní úpravě [[Josef Hora|Horova]] ''Jana houslisty'', kterou nastudoval režisér [[Gustav Schorsch]].
Pro svou básnickou činnost si zvolil [[pseudonym]] '''Jiří Orten'''. Debutoval v ''Mladé kultuře'' a ''Haló novinách'' ([[1936]]), kde po určitý čas redigoval rubriku mladých. Kromě toho přispíval do časopisů ''Hej rup !'', ''Eva'', ''Rozhledy'', ''Čteme'', ''Kritický měsíčník'' a jiných. V [[František Halas|halasovské]] edici První knížky v nakladatelství [[Václav Petr|Václava Petra]] mu vyšla o tři roky později prvotina ''Čítanka jaro''. Uveřejnil ji pod jménem '''Karel Jílek''', s nímž spojil i další sbírku veršů, kterou mu Petrovo nakladatelství vydalo pod názvem ''Cesta k mrazu''. Soukromý tisk [[Zdeněk Urbánek|Zdeňka Urbánka]] k Novému roku [[1941]] - rozsáhlá báseň ''Jeremiášův pláč'' - byl již podepsán jménem '''Jiří Jakub''' stejně jako sbírka ''Ohnice'', kterou do edičního plánu [[Melantrich]]u zařadil v témže roce [[A. M. Píša]]. Sbírka ''Ohnice'' se tak stala poslední knížkou, jejíhož uvedení se autor dožil. Sám sice ještě uspořádal dvě sbírky - ''Elegie a Scestí'' - ale ty se mohly objevit na knižních pultech až po osvobození.
Poté, co mu v roce [[1936]] zemřel otec a co jeho starší bratr [[Ota Ornest|Ota]] odešel do [[Anglie]], stal se Jiří oporou matce a malému bratrovi [[Zdeněk Ornest|Zdeňkovi]]. I toto pouto bylo částečně narušené tím, že Orten nesměl opouštět území [[Praha|Prahy]]. Rozchod s dívkou, k níž se cele upnul, poznamenal zbytek jeho života. Přestože i nadále udržoval styky se svými kolegy sdruženými v neoficiálním klubu ''Noc'', byl stále osamělejší. Přinucen okolnostmi střídal byty, střídal zaměstnání. Spolu s básníkem [[Hanuš Bonn|Hanušem Bonnem]] pracoval v Židovské náboženské obci.
Pozoruhodným svědectvím o Ortenově životě jsou tři knihy jeho deníků - ''Modrá, Žíhaná a Červená'', do nichž si zaznamenával své postřehy, básně i výpisky z četby v období od [[10. leden|10. ledna]] [[1938]] až do osudného [[30. srpen|30. srpna]] [[1941]], kdy byl zachycen projíždějící [[Nacistické Německo|německou]] sanitkou. Následkům těžkého zranění podlehl [[1. září]] [[1941]] ve věku dvaadvaceti let.
| |||