Jaromíra Hüttlová: Porovnání verzí

PhDr. Jaromíra Hüttlová je známá především jako spisovatelka - autorka povídek a románů pro mládež; napsala více jak 40 knih a 8 povídek,<ref>Kompletní dílo J.Hüttlové je uvedeno Lexikon české literatury, H - J – str. 370 </ref> některé také pod pseudonymy Anna Štětková, B.Dubská, Jarmila Svobodová a Dr.J.H.. V třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly její knihy neobyčejně populární. Patřily sice do kategorie umělecky nenáročné a zábavné konzumní četby, ale obsahovaly také výchovné a morální poslání. Ve svých románech se snažila vyhnout podbízivé kýčovité sentimentalitě, která se objevila <ref> Lexikon české literatury,Osobnosti, díla, instituce 2 / IH - J – str. 370 </ref> např. v knihách ze studentského prostředí Viléma Neubauera (př. ''Sextánka'' - kniha 1927, film 1936; ''FilosovkaFilosofka Mája''-1928). Jako pedagožka zachycovala reálnou atmosféru gymnaziálního světa, kde učila, popisovala studentský život v kolektivu i zdravou [[morálka|morálku]] studentů. Její dílo bylo adresováno především dospívajícím dívkám a dětem (např.edice ''Dívčí knihovna - Pod vlajkou mládí''). Psala však i pro dospělejší čtenáře (více jak 11 titulů) - některé její romány vyšly ve známé ''[[Červená knihovna|Červené knihovně]]''. Obsahem většiny románů i povídek byla milostná témata, ale i příběhy s mírně dobrodružným nebo detektivním dějem. Romány byly většinou ilustrovány, v 30.letech např. A. L. Salačem, Artušem Scheinerem, F.J. Peškem, H. Jakobem, E.Posledníkem. Po roce 1941 napsala pro mládež už jen 2 knihy a 4 povídky; v důchodu (po roce 1951) napsala ještě jednu knížku pro děti, ale rukopis nebyl nikdy vydán, protože jako „buržoasní“ spisovatelka byla na "seznamu režimem nežádoucích" autorů.