Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945): Porovnání verzí

Jedná se o skupiny, které lze zahrnout do obecnější kategorie německojazyčné kultury na území dnešníhodnešních ČeskaČech, Moravy a Slezska, ve které se prolínaly vlivy českého, německého, rakouského, ale též širšího evropského, zejména francouzského a italského kulturního prostředí.

Obtíže s terminologickým vymezením vyplývají z několika skutečností. Důsledné oddělení institucí na národnostním principu koncem 19. století (Univerzita, Akademie, Krasoumná jednota) se po vzniku Československa roku 1918 změnilo v neprospěch německy hovořící části obyvatelstva. Praha se stala kosmopolitní, německé jádro Brna prošlo radikální proměnou. Převaha německy hovořícího obyvatelstva přetrvávala v Sudetech (Sudetenland), Německých Čechách (Deutschböhmen), na Německé Jižní Moravě (Deutsch-Südmähren), v Šumavské župě (Böhmerwaldgau) a oddělených ostrovech a výběžcích jako bylo Hřebečsko (Schönhengstgau). V těchto regionálních centrech vznikalo „německočeské umění“ a regionální německočeskéněmecko-české spolky výtvarníků. Z hlediska územního členění je tento pojem nepřesný, protože zahrnuje i německomoravskéněmecko-moravské (deutschmährich) a německo -slezské (deutschschlesisch) umělce.<ref name="Habánová A, 2013">Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, str. 11-17, 30-31</ref>. Vyjímkou je Metznerbund, který měl ambici stát se nejdůležitěkším uměleckým uskupením českých Němců a měl své regionální pobočky.