Tělesná teplota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Neodborné
→‎Snížení tělesné teploty u živočichů: tepelná vodivost pokožky či tuku
Řádek 11:
Pokud teplota klesne pod jistou mez, dochází k [[podchlazení]] organismu a jeho nesprávnému fungování, které může vést až ke [[smrt]]i jedince. Těla ne-[[studenokrevnost|studenokrevných]] živočichů mají mechanismy pro samoregulaci své teploty (samozřejmě, v rámci určitých možností). Do malé vzdálenosti (řádově několik mm) od povrchu těla si vytvářejí mikrovrstvu vzduchu, zahřátého teplem jejich těla. Tu však mohou ztratit působením větru. Teplo vyrobené jejich tělem též ztrácejí i běžným dýcháním, odpařováním jejich vytvářeného potu nebo [[tepelná vodivost|tepelnou vodivostí]] při kontaktu s jiným prostředím (a to mnohonásobně, např. půda: 3×, voda: 27×, kov: ~ 100× rychleji a snadněji, než je-li médiem vzduch).<ref>{{se}}[http://www.sprword.com/videos/SURVIVAL Survival], Michel Blomgren</ref>
 
Proti podchlazení se živočichové v oblastech s výskytem těchto teplot přizpůsobili například kožními deriváty ([[srst]]í, [[chlup]]y, vlasy), které výše zmíněnou mikrovrstvu ohřátého vzduchu podporují udržovat, nebo vrstvou podkožního [[tuk]]u (tepelná vodivost pokožky či tuku je zhruba poloviční oproti jiným tkáním s vodou)<ref>http://users.ece.utexas.edu/~valvano/research/Thermal.pdf - THERMAL CONDUCTIVITY DATA FOR SPECIFIC TISSUES AND ORGANS FOR HUMANS AND OTHER MAMMALIAN SPECIES</ref>, který jim kromě jinéhodalšího slouží i jako „zásobárna energie“. Dlouhodobým teplotním (sezónním) změnám s nepříznivými teplotami se pak některé živočišné druhy přizpůsobují [[hibernace|zimním spánkem]].
 
== Tělesná teplota u člověka ==