Výuka cizích jazyků: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 17:
}}</ref> To je důvod proč se do výuky zařazují počítače nebo didaktické hry. Existuje mnoho druhů klasifikací metod, a proto se ani samotní autoři neshodují v jednotném dělení metod. Metody se dají dělit na '''přímé a nepřímé'''. '''Metodu přímou''' je vhodné zařazovat v raném věku dítěte, učí se stejně jako [[mateřský jazyk]], čili především komunikací a poslechem. Zatímco '''metodu nepřímou''' je lepší volit, až je dítě starší a schopné porozumět gramatickým jevům a učit se nazpaměť.
<br />
Metody se mohou dělit také dále podle hlediska ''pramene poznání a typu poznatků'' na metody '''demonstrační''' a '''praktické''' (jsou založené na pozorování demonstrací). Z hledisky ''aktivity a samostatnosti'' žáků se metody dělí na '''sdělovací''' (zaměřeny na vysvětlování) a metody '''samostatné práce'''. Využívají se i ''aktivizující metody'', které jsou dále dělené na metody '''diskuzní''', '''situační''' a '''insenačníinscenační'''. S inovativními přístupy vznikly metody ''alternativní'', kam patří například '''[[Brainstorming]]''' (generování co nejvíce nápadů na dané téma), '''[[Berlitz metoda]]''' (učitel vstoupí do hodiny a mluví jen v cizím jazyce) či metoda '''[[CLIL]]''' (propojení cizího jazyka a jiného odborného předmětu, ve kterém je jeho obsah přednášen cizojazyčně).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Smolíková
| jméno = K.