Jezuitská kolej (Kutná Hora): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Náboženství v Kutné Hoře za použití HotCat
m →‎Historie: wikilink
Řádek 7:
Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Stavba pokračovala dlouhým východním křídlem. [[2. říjen|2. října]] [[1721]] byl položen základní kámen jižní nárožní věře. Realizace plánovaného jižního křídla neproběhla.
 
V té době byla již hotova [[terasa (stavba)|terasa]] před kolejí. Rozsáhlá [[socha]]řskáSousoší světců na terase před Jezuitskou kolejí v Kutné Hoře|Rozsáhlá sochařská výzdoba]], pro kterou je tento prostor přirovnáván ke [[Karlův most|Karlovu mostu]] v Praze, byla zhotovena mezi lety [[1709]]–[[1716]]. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař [[František Baugut]].
 
Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující velký letní [[refektář]]. Ve třicátých letech je na budování tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, doložen [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku [[1750]].