Kvantitativní teorie peněz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Goues (diskuse | příspěvky)
m Odkaz
neutrálnější formulace úvodu + označení tvrzení, které chce doložit
Řádek 1:
'''Kvantitativní teorie peněz''' je [[ekonomická teorie]], která tvrdí, že [[Peněžní zásoba|nabídka peněz]] má přímý vliv na [[Cenová hladina|cenovou hladinu]]. Předpovídá [[Přímá úměrnost|přímo úměrný]] vztah mezi změnami v růstu množství [[Peníze|peněz]] obíhajících v [[hospodářství]] a v růstu cen, tj. v [[Míra inflace|míře inflace]].
V dlouhém období je tato souvislost [[Empirie|empiricky]] prokázaná, avšak v krátkém období je předmětem sporů mezi různými ekonomickými školami.
Teorie byla například vyvrácenazpochybňována [[Keynesiánství|keynesiánskou ekonomií]], ale posléze obhájenaobhajována [[Monetarismus|monetaristickou školou ekonomie]]. Kritici zdůrazňují zejména, že [[rychlost obratu peněz]] není konstantní a že [[Cena|ceny]] a [[Mzda|mzdy]] jsou v krátkém období [[Strnulost mezd|strnulé]], což přímý vztah mezi peněžní zásobou a cenovou hladinou vylučuje.
 
== Vývoj kvantitativní teorie peněz ==
Řádek 92:
 
=== Nová keynesiánská ekonomie ===
Monetarismus byl vlivným směrem pro formulování [[Měnová politika|měnové politiky]] během 70. let 20. století. Od 90. let však jeho vliv slábne na úkor nových keynesiánských teorií pracujících s [[Endogenní peníze|endogenitou peněz]] a tzv. „nového konsenzu“ v teorii peněz a monetární politice zaměřené na [[cílování inflace]]. Kvantitativní teorie peněz je zde uznávána v dlouhém období, zatímco v krátkém období pomalé přizpůsobování nominálních a reálných proměnných způsobuje, že peníze nejsou neutrální. Friedmanovské cílování peněžní zásoby ([[Měnové agregáty|měnových agregátů]]) bylo kvůli špatným výsledkům ekonomickou teorií i praxí zcela opuštěno.{{Zdroj?}}
 
== Odkazy ==