Železniční zastávka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q55678)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: + {{Interwiki konflikt}}; kosmetické úpravy
Řádek 4:
'''Železniční zastávka''' je místo na železniční trati určené k [[nástup|nastupování]] a [[výstup|vystupování]] [[cestující]]ch, které ale není [[dopravna|dopravnou]], tedy [[železniční stanice|železniční stanicí]]. Zastávka buď vůbec nemá kolejové rozvětvení, nebo je nemá příliš rozsáhlé. Obvykle zastávka nemá ani [[výpravní budova|výpravní budovu]] a [[dopravní kancelář]]. Zastávku tvoří především [[nástupiště]], v zastávce bývá často i [[čekárna]] nebo [[přístřešek]]. V některých zastávkách je i výdejna [[jízdenka|jízdenek]].
 
V českém [[Dopravní řád drah|Dopravním řádu drah]] (vyhl. 173/1995 Sb.) se v § 1 písm. d) zavádí pro účely této vyhlášky tato definice: ''„označené místo na dráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z drážního vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb.“''
 
V devadesátých letech 20. století zavedly i v Česku [[České dráhy]] v železniční dopravě [[Zastávka na znamení|zastávky na znamení]]. Na rozdíl od autobusové dopravy, kde bývá tento způsob zastavování určen pro konkrétní zastávku všem spojům dané linky, v železniční dopravě tak bývají označeny pouze jednotlivé časy odjezdů u těch spojů, které obvykle zajišťuje jednovozový [[vlak]] ([[motorový vůz]]).
 
U železničních stanic i zastávek často bývá i [[autobusová zastávka]] navazující silniční dopravy, případně možnost přestupu na jiné druhy dopravy.
Řádek 19:
 
== Technické provedení zastávky ==
V Česku na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m. Na dráze regionální v železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.<ref>Stavební a technický řád drah, vyhl. č. 177/1995 Sb., § 13</ref>
 
Nově budované zastávky by měly být v jednotném podélném sklonu maximálně 0,1 %, který by měl být zachován v celé délce stanice. Jestliže to není možné, navrhují se úseky s jednotným sklonem o minimální délce 200m. Současně nemí být ve stanici více než 2 lomy nivelety.<ref>ČSN 73 6310</ref>
Řádek 27:
Podle § 21 odst. 2 českého [[Stavební a technický řád drah|Stavebního a technického řádu drah]] (vyhl. 177/1995 Sb.) musí být železniční zastávky vybaveny:
* [[nástupiště|nástupišti]],
* prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro [[odbavovací systémy v dopravě|odbavování cestujících]],
* [[bezbariérový přístup|bezbariérovým přístupem]] na [[nástupiště]], včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace
* [[veřejné osvětlení|osvětlením]] prostor pro cestující.
 
Podle § 22 odst. 1 písm. e) českého [[Zákon o dráhách|Zákona o dráhách]] je [[provozovatel dráhy]] povinen označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky). Nesplnění této povinnosti je správním deliktem podle § 51 odst. 4 písm. f) téhož zákona a hrozí za něj pokuta do 1 000 000 Kč. Podle § 21 odst. 3 a 4 Stavebního a technického řádu drah se název železniční stanice umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti. Provedení stanoví [[technická norma]] TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek (nynější znění platí od 1. 7. 1994)
 
Podle § 54 odst. 1 českého Dopravního řádu drah vydává provozovatel dráhy [[celostátní dráha|celostátní]] nebo [[regionální dráha|regionální]] pro potřebu cestujících vývěsný [[jízdní řád]] pro každou trať, jízdní řád dráhy a pro každou stanici a zastávku seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“. Ve stanicích a zastávkách, kde nejsou cestující [[odbavovací systémy v dopravě|odbavováni]], postačí na veřejně přístupném místě umístit pouze platný seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“, t. j. nemusí zde být vyvěšen celý jízdní řád tratě. Podle § 73 musí být ve všech zastávkách vyvěšovány i informace o předvídaných mimořádnostech v drážní dopravě. Povinnost zveřejnění jízdního řádu stanoví § 22 odst. 1 písm. d) Zákona o dráhách, přičemž způsob zveřejnění má podle § 22 odst. 3 stanovit prováděcím předpisem Ministerstvo dopravy. Nesplnění této povinnosti provozovatelem dráhy je správním deliktem podle § 51 odst. 4 písm. e) téhož zákona a hrozí za něj pokuta do 1 000 000 Kč.
 
Nepřenosná [[návěstidlo|návěstidla]] pro provozní vyznačení zastávky stanoví v&nbsp;České republice na tratích provozovatele [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]] předpis SŽDC (ČD) – D1<ref>Předpis SŽDC (ČD) D1 účinný od 28.12.1997 ve znění pozdějších změn a výnosů. [http://provoz.szdc.cz/Portal/ViewArticle.aspx?oid=185500 Dostupný online]</ref>. V bodu 977 je stanovena návěst 136 „Vlak se blíží k zastávce“ (bílá obdélníková deska se třemi šikmými černými pruhy postavená na delší straně), která upozorňuje na umístění zastávky. V bodu 978 je stanovena návěst 137 „Konec nástupiště“ (bílá obdélníková deska s černým okrajem postavená na delší straně), která upozorňuje na místo, před kterým musí co nejblíže zastavit první vozidlo s cestujícími (nebo zavazadly) vlaku, který má v určeném místě pobyt.
Řádek 55:
 
{{commonscat|Train stations}}
{{Interwiki konflikt}}
 
[[Kategorie:Železniční dopravny a zastávky|Zastávka]]
Řádek 60 ⟶ 61:
[[Kategorie:Stanice, zastávky a terminály|Zastávka]]
 
[[en:Train_stationTrain station#Halt]]