Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

 

== Název ==

Vrtbovská zahrada byla pojmenována po [[Vrtbovský palác|Vrtbovském paláci]], ke kterému příslušela. Vrtbovský palác vznikl přestavbou tří domů po roce 1631 za hraběte [[Sezima z Vrtby|Sezimy z&nbsp;Vrtby]], který je postupně skoupil.<ref name="zahradypalacu140">{{Citace monografie

| příjmení = Pácová-Hošťálková

== Historie ==

=== Vznik zahrady ===

Původně se dům čp. 373<ref name="zahradypalacu140" /><ref>{{Citace monografie

| příjmení = Poche

 

Jan Josef z&nbsp;Vrtby jako [[nejvyšší purkrabí]] Pražského hradu<ref name="prazkaarch177" /> měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, kteří pro něj vytvořili jednu z&nbsp;nejkrásnějších zahrad Prahy – jak je dnes Vrtbovská zahrada titulována.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada" /><ref name="škoda74" />

V&nbsp;té době bylo zakládání barokních zahrad na levém břehu Vltavy celkem běžné. Začalo to výstavbou ohromné [[Valdštejnská zahrada|Zahrady valdštejnské]] v&nbsp;letech 1627–1630 a pokračovalo pásem zahrad zaříznutých do úpatí [[Petřín]]a (''Přehořovská zahrada'' [1703], dnes [[Lobkovická zahrada|Lobkovická]]; ''Colloredovská zahrada'' [1715–1718], dnes [[Schönbornská zahrada]]) a pod Pražský hrad (zahrady [[Ledeburská zahrada|Ledeburská]], [[Pálffyovská zahrada|Pálffyovská]], [[Fürstenberská zahrada|Fürstenberská]] a další).<ref name="prazkaarch177" /> Většina barokních zahrad na levém úpatí Petřína vznikala na již starších renesančních zahradách a vinicích, které v&nbsp;době nástupu renesance nahradily zahrady a vinice [[Gotika|gotické]]. Ne jinak tomu bylo i&nbsp;v&nbsp;případě Vrtbovské zahrady,<ref>Pácová-Hošťálková, s. 17, 22.</ref><ref name="škoda6">Škoda, s. 6.</ref> kudy navíc vedla dnes již zaniklá cesta z&nbsp;dnešní ''Karmelitské ulice''.<ref name="matkamest" />