[[Paličkovice nachová si vysloužila velké množství lidových názvů. Často bývá označována jako]] ''[[námel]]'', ''[[černidlo]]'', ''[[svaté žito]]'', ''[[svatý oheň]]'' [[nebo]] ''[[oheň svatého Antonína]]''.
== Popis ==
Řádek 24:
[[Soubor:Nsr-slika-149.png|thumb|vlevo|a) sklerocium na žitu; b) volné sklerocium; c) sklerocium s paličkovitými stromaty]]
[[Tato vřeckovýtrusná]] [[cizopasník|cizopasná]] houba vytváří stopkovité paličkovité útvary (stromata) s četným množstvím plodniček. Stroma je tvořeno [[neplodnost|sterilní]] stopkovitou částí a [[plodnost|fertilní]] kulovitou fialově zbarvenou částí. Ve stromatu jsou zanořeny kyjovitě rozšířené plodnice ([[perithecium|perithecia]]), které ústí na povrch úzkými otvory. Uvnitř perithecií se nachází výtrusorodá vrstva tvořená [[vřecko|vřecky]] ([[ascus|asci]]) a vrstva neplodných podpůrných vláken. V každém vřecku se nachází osm jednobuněčných nitkovitých výtrusů ([[askospora|askospor]]), které zde vznikají [[meióza|meiotickým]] a následným [[mitóza|mitotickým dělením]]. Semeníky napadené rostliny se transformují zbytněním [[rostlinné pletivo|pletiv]] do struktury tmavě fialového až černého útvaru zvaného sklerocium. Sklerocia představují v životním cyklu paličkovice trvalé (rigidní) stadium, v němž houba setrvává po dobu nepříznivých podmínek.
== Životní cyklus ==
Řádek 65:
Až s nástupem [[křesťanství]] došlo v Evropě k rozsáhlejšímu pěstování žita. Především na venkově se v důsledku požívání mouky znečištěné námelem značně rozšířily otravy. Tyto otravy si ve středověku vyžádaly tisíce obětí a postupem času vyvrcholily v [[epidemie]]. Z této doby jsou popsány dva typy onemocnění. Jedná se o konvulzivní formu (''[[ergotismus]] convulsivus''), objevující se častěji v severovýchodní Evropě, a sněť (''ergotismus gangraenosus''), která byla častější v jihozápadní Evropě. Onemocnění gangrenózní formou ergotismu bylo pokládáno za boží trest a označováno jako ''Igni Sancti'' neboli oheň [[svatý Antonín|sv. Antonína]].
Příčinu těchto [[epidemie|epidemií]] objasnil francouzský lékař '''[[Louis Thuillier]]''' v roce 1676. V době [[středověk]]u [[Vratislav Mynář|mlynáři]] často rozdělovali mouku pro bohatší zákazníky a pro chudinu. Mouka pro chudinu běžně obsahovala 6–10 % námele. V dnešní době jsou pro zdraví škodlivá stanovena 0,2 % námele. Objevem příčiny epidemií se zvýšila kontrola mouky ve mlýnech a počty otrav se začaly snižovat.
