Vyšehrad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: Commos:pryč zbyt. parametr; + Otto |
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
[[Soubor:Vyšehrad-rotunda.jpg|thumb|left|[[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|Rotunda sv. Martina]] je nejstarší rotundou v Praze]]
[[Soubor:Ctirad and Sarka Vysehrad Prague CZ 820.jpg|thumb|Sochy v parku od [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]]]]
Kníže [[Vratislav II.]], pozdější první český král, který měl vážné rozepře se svým mladším bratrem, pražským biskupem [[Jaromír (biskup)|Jaromírem (Gebhartem)]], přesídlil kolem roku [[1070]] pryč z jeho blízkosti na Pražském hradě. Za své nové sídlo si vybral právě Vyšehrad a aby vyvážil biskupův vliv i po církevní stránce, založil tehdy na Vyšehradě [[kostel svatého Petra a Pavla (Praha)|kostel svatého Petra a Pavla]], k němuž zřídil sbor kněží – [[kapitula|kapitulu]]. Nová, bohatě nadaná (66 vesnic), kapitula se měla těšit [[exempce|exempci]], čili měla být vyňata z biskupské pravomoci a podřízena přímo římskému [[papež]]i. Exempce,
Panovnický palác stával kdesi v jihozápadní části hradu, přibližně nad vyšehradskou skalou. Jeho areál, obehnaný příkopem, spojoval kamenný most (zbytky mostu se dochovaly dodnes) s okrskem kapitulního chrámu v severním sousedství. Vedle zmíněné [[bazilika|baziliky]] sv. Petra a Pavla se na Vyšehradě nacházelo také několik dalších kostelů. Alespoň jmenovitě je známa mj. existence kostela sv. Klimenta a rotundy sv. Jana Evangelisty v areálu paláce (ke kostelu sv. Jana se snad vztahují již některé nápisy na mincích z přelomu 10. a 11. století). V této době byly také zbudovány bazilika sv. Vavřince (s pozoruhodnou dlaždicovou podlahou) a dodnes stojící [[rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|rotunda svatého Martina]] u hlavní brány na východním předhradí. Při Vyšehradě se, stejně jako pod Pražským hradem, nacházela zámožná kupecká osada. Vyšehrad byl i důležitým kulturním střediskem. Ke korunovaci Vratislava II. králem byl kolem roku [[1085]] zhotoven bohatě zdobený [[evangeliář]], označovaný dnes jako ''[[Kodex vyšehradský]]'', jedno z nejhodnotnějších děl [[románský sloh|románské]] knižní malby v Evropě. K Vyšehradu má blízko i dílo, navazující na Kosmovu kroniku a popisující události let [[1125]] až [[1141]], kronika anonymního autora, označovaného jako [[kanovník vyšehradský]].
[[Soubor:Remains of bridge from 11th century Vysehrad Prague CZ 818.jpg|thumb|Zbytky románského mostu]]
Vyšehrad sloužil jako sídlo českých panovníků od Vratislava II. až po [[Soběslav I.|Soběslava I.]]
== Přestavba za Karla IV. ==
| |||