Utrakvismus: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 6 lety
m
bez shrnutí editace
({{Neověřeno}})
m
 
== Církevní správa ==
Pro formulaci věroučných stanovisek i řešení praktických otázek byly v průběhu husistskýchhusitských válek rozhodujícími autoritami [[zemský sněm]] a [[Univerzita Karlova|pražská univerzita]], také se často scházely [[synod]]y. V té době se také ustanovila [[dolní konzistoř]] jako orgán vykonávající autoritu [[arcibiskupství pražské|pražského arcibiskupství]] v [[sedisvakance|sedisvakanci]], která byla hlavou církevní organizace až do konce. Utrakvisté na Moravě měli podle [[basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] podléhat [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskupům v Olomouci]]. V utrakvistickém období byl na utrakvistickém území zachován systém [[arciděkanství]] a [[děkanství]] včetně [[vizitace|vizitací]]. Poté, co [[Jiří z Poděbrad]] dobyl [[Tábor]], byla táborská církev podřízena konzistoři.
 
Utrakvismus trval na svěcení kněží v [[apoštolská posloupnost|apoštolské posloupnosti]], k čemuž nejprve sloužil arcibiskup [[Konrád z Vechty]]. [[Jan Rokycana]] byl za arcibiskupa zvolen zemským sněmem ale nikdy nebyl vysvěcen. Po [[basilejský koncil|basilejském koncilu]] přišel do Čech jako světící biskup [[Filibert]] z Coutances v Normandii, z francouzského rodu De Mondieu. Později získali utrakvisté ještě [[Augustin Luciani|Augustina Lucianiho]] a Filipa Sankturienského de Nova Villa. Augustin se po neshodě s konzistoří usadil v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], kde si vytvořil vlastní konzistoř, které podléhalo asi 20 farností v kutnohorském okolí. Světící biskupové neměli v církvi žádnou moc.