Komunistická strana Sovětského svazu: Porovnání verzí

'''Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků)''' [SDDSR(b)], [[1912|1903]]–[[1918]]), '''Komunistická strana Ruska (bolševiků)''' [KSR(b)], [[1918]]–[[1925]]), '''Všesvazová komunistická strana (bolševiků)''' [[VKS(b)]] -– [[1925]]–[[1952]]) a od [[XIX. sjezd KSSS|XIX. sjezdu KSSS]] '''Komunistická strana Sovětského svazu''' (KSSS, [[1952]]–[[1991]]), byla [[Rusko|ruská]] [[komunismus|komunistická]] strana -– ''(Коммунистическая партия Советского союза (КПСС)''

'''politické byro (bolševiků)''' neboli [[politické byro ÚV KSSS|politbyro]], které ve svých rukou soustřeďovalo nejvyšší moc (zabývalo se řízením ekonomiky, zahraniční politiky, otázkami obrany a politickým řízením země. V letech 1952 - 19661952–1966 bylo nazýváno předsednictvo ÚV.

'''[[Josif Vissarionovič Stalin]]''' -– od roku 1922 generální tajemník KSR(b) -– VKS(b), po roce 1941 zakládal [[J. V. Stalin]] svou mocenskou pozici především na funkci předsedy [[rada lidových komisařů|rady lidových komisařů]] či od roku 1946 rady ministrů a ve stranickém aparátě se řadil mezi ostatní tajemníky až do své smrti v březnu 1953.

'''[[Georgij Maximilianovič Malenkov]]''' -– [[Josif Vissarionovič Stalin|StalinStalinův]]ův designovaný nástupce, zprvu řídil stranu jako její tajemník, ale od 14. března 1953 vykonával pouze funkci předsedy rady ministrů; ještě několik měsíců předsedal zasedáním předsednictva strany a byl pokládán za hlavního Stalinova dědice a nástupce;

'''[[Nikita Sergejevič Chruščov]]''' -– po Stalinově smrti se stal jediným ze členů politbyra, který kromě předsednictva ÚV zasedal i v sekretariátu ÚV a tím pádem do svých rukou převzal řízení stranického aparátu. Ostatní přesunuli svou pozornost do resortů v sovětské vládě. V mocenském boji o nástupnictví se tak [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]] v letech [[1953]] - –[[1957]] prosadil jako nový vůdce strany a tím i státu. Od září [[1953]] do října [[1964]] vykonával funkci prvního tajemníka ÚV, vedle toho v letech [[1958]] - –[[1964]] zároveň řídil i sovětský kabinet neboli radu ministrů.

'''[[Leonid Iljič Brežněv]]''' -– v říjnovém převratu v roce [[1964]] společně se svými spojenci sesadil [[Chruščov]]a. Předsednictvo ÚV se znovu přihlásilo k politice kolektivního vedení a rozdělení funkcí, prvním tajemníkem ÚV se stal [[Leonid Iljič Brežněv|L. I. Brežněv]]. Ten stál v čele strany následujících 18 let, kterých využil k upevňování svých pozic. V roce [[1966]] se nechal zvolit generálním tajemníkem ÚV. V roce [[1977]] převzal i on post ve státních orgánech -– byl zvolen předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR.

Tuto praktiku spojení funkce generálního tajemníka a oficiální hlavy státu praktikovali i jeho nástupci -– [[Jurij Vladimirovič Andropov]] (1982 - 19841982–1984) a [[Konstantin Ustinovič Černěnko]] (1984 - 19851984–1985).

'''[[Michail Sergejevič Gorbačov]]''' -– 1985 - 19911985–1991 nejprve byl zvolen generálním tajemníkem a v roce 1988 převzal i funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu, kterou o rok později vyměnil za nově zavedený úřad prezidenta SSSR.

Dne [[9. listopad]]u [[1917]] byl vydán dekret o tisku, jímž byla zlikvidována svoboda tisku. Během 10 dnů byly zastaveny všechny protistátní noviny. Nastala masová [[emigrace]]. Ti, kteří zůstali a měli nějaký majetek, byli vyřazeni z přídělového systému. V rámci „proletarizace buržoazie“ museli prodávat svůj majetek, aby nezemřeli hlady. Dne [[12. listopad]]u [[1917]] se konaly svobodné volby. Ze 707 mandátů získali SR (socialističtí agrárníci) 410, SDDSR(b) (komunisté) 175, KD (liberálové) 17, SDDSR (sociální demokraté) 16. Lenin vytvořil koaliční vládu SDDSR(b) a levých eserů. Dne [[5. prosinec|5. prosince]] [[1917]] byla zřízena nová tajná policie -– [[ČEKA]]: ''Zvláštní komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží'' (Чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией, »чрезвычайка«, чека).

Od podzimu 1921 byl Lenin kvůli progresivní paralýze trvale vyřazen z politiky. Výsledkem občanské války a zahraniční intervence bylo 8 milionů mrtvých. V roce 1922 měla KSR(b) půl milionu členů. Čeka byla v roce 1922 přejmenována na [[GPU]], v roce 1924 na [[OGPU]]. V roce 1935 byl místo něho zřízeno ministerstvo – [[NKVD]], v roce 1941 se z něho vydělilo [[NKGB]], v roce 1946 přejmenované na [[Ministerstvo státní bezpečnosti (SSSR)|MGB]]. 13. března [[1954]] vznikla [[KGB]] a zanikla 6. listopadu [[1991]].