Bitva o Berlín: Porovnání verzí

Dne 12. ledna [[1945]] zahájila [[Rudá armáda]] útok, který bývá nazýván jako [[Viselsko-oderská operace]]. 1. běloruský front pod vedením maršála [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]] dostal za úkol udeřit z magnuszewského a pulawského předmostí směrem na [[Poznaň]], část sil měla zaútočit proti varšavskému uskupení německých vojsk.

 

 

Pohyb vojsk [[Rudá armáda|Rudé armády]] se rozběhl tak rychle, že i americké noviny ''[[The New York Times|New York Times]]'' oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení 1939 v [[Polsko|Polsku]] a 1940 ve [[Francie|Francii]].“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 – 70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky.

 

[[Soubor:Soviet artillery firing on berlin april 1945.jpg|left|thumb|Sovětské dělostřelectvo pálí na pozice poblíž města [[Seelow]]]]

[[Georgij Konstantinovič Žukov|Maršál Žukov]] si však byl vědom, že útok na pravé křídlo může znamenat oddělení jeho útočných vojsk se zázemím. Proto ignoroval Stalina, který si přál pokračování v útoku na [[Berlín]], a vyčlenil dvě tankové a dvě vševojskové armády, které provedly útok na uskupení německých vojsk. Dne 3. března byla [[Rudá armáda]] u [[Baltské moře|Baltského moře]] a odřízla po souši [[Východní Prusko]] od [[Německo|Německa]]. Podobný problém jako pro Žukova v [[Pomořansko|Pomořansku]] nastal pro Koněva i v německém [[Slezsko|Slezsku]] (které po válce připadlo Polsku), kde musel [[1. ukrajinský front]] porazit mohutné uskupení o síle 33 divizí. V průběhu února i počátkem března vedla sovětská vojska boje proti německým skupinám, které zůstaly v obklíčení. Vyčistěním oblastí východně od [[Odra|Odry]] a [[Lužická Nisa|Nisy]] si [[Rudá armáda]] zabezpečila prostor pro závěrečný útok proti [[Berlín]]u.