Na jaře roku [[57 př. n. l.]] vytáhl Caesar na sever proti Belgům. Útok jednoho z těchto kmenů, Nerviů, málem římské vojsko zničil a to se dostalovyhlo z této šlamastikykatastrofě jen díky Caesarově pohotovosti: porazil pak Nervie u Sabis a Belgy u Axony a celou Belgiku si podrobil: 53,000 lidí z kmene Atuatuků bylo prodáno do otroctví za věrolomný útok proti Římanům - i tak odstrašující příklady Caesar používal. Roku [[56 př. n. l.]] porazili [[Římané]] obyvatele Armoriky ([[Bretaň|Bretaně]]) a Caesarův podvelitel Publius [[Crassus]], syn triumvira Crassa porazil tři aguitánské kmeny: toho roku byla Galie prakticky pokořena, do [[Řím]]a byla poslána obrovská kořist, včetně statisíce otroků, a senát uspořádal patnáctidenní oslavy. V roce 55 př. n. l. Caesar zmasakroval dva germánské kmeny (Usipety a Tenkery) u řeky Másy a postavil dřevěný most přes Rýn mezi Bonnem a Koblencí: bylo to na svou dobu pozoruhodné technické dílo. Římané podnikli demonstrační nájezd do [[Germánie]], odkud se však neprodleně vrátili. Téhož roku [[55 př. n. l.]] a následujícího roku 54 př. n. l. se Caesar dvakrát vylodil v Británii u [[Dover (Anglie)|Doveru]], ale zase tyto pozice vyklidil: doba na dobývání Británie nebyla ještě zdaleka zralá. Tehdy se dosud nesvorné galské kmeny začaly v sílícím nebezpečí trvalého ujařmení spojovat k povstání proti Římanům. Jedno takové povstání Nerviů a Eburonů v letech 54-53 př. n. l. vedl Ambiorix, ale jeho početnou armádu 60,000 mužů Caesar porazil pouze se svými 7,000 legionáři! V roce 53 př. n. l. porazil Caesar povstání Belgů a jednou provždy si podrobil Belgiku (dnešní Benelux a část Francie), porazil knížete Treverů Indutiomara a znovu překročil Rýn po novém mostě na území Treverů, aby vzal Germánům chuť konat jakékoliv nájezdy přes [[Rýn]]. V roce 53-52 př. n. l. musel čelit největšímu povstání Galů ve střední Galii, které vedl velmi inteligentní a nadaný náčelník Arvernů [[Vercingetorix]]. Toto povstání ohrožovalo vše čeho Caesar v Galii dosáhl. [[Caesar]] ponechal na severu Galie armádu pod velením Tita Labiena a sám táhl do střední Galie. Během tohoto pochodu Caesar oblehl oppidum Avariko. Po intenzivní přípravě Caesar toto oppidum dobyl a táhl na hlavní město Arvernů - oppidum Gergovii. Zde na něj čekal Vercingetorix se svou armádou Galů. Caesar se pokusil oppidum dobýt útokem. Při tomto útoku byli legionáři odraženi z těžkými ztrátami a museli se stáhnout. Toto vítězství mělo za následek to, že celá Galie nyní povstala proti Caesarovi. Po krátkých potyčkách se Vercingetorix stáhl do oppida Alesie v naději, že se mu podaří zopakovat úspěch o Gergovie. Caesar ho následoval a byl odhodlán porazit Galy jednou provždy.
[[Soubor:SiegeAlesia.png|thumb|right|250px|Schéma opevnění Alesie a Césarových vojsk]]
