Vinan draselno-sodný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Výroba: napřímení odkazu
odkazy
Řádek 14:
|Teplota varu= 220 °C
|Rozpustnost= 63 g/100 ml (''20°C'')
|Rozpustnost polární= Téměř nerozpustný v ethanolu[[ethanol]]u
 
|Bezpečnost=zobrazit
Řádek 25:
}}
 
'''Vinan sodno-draselný''' (někdy též '''vínan draselno-sodný''') je bílá, krystalická, organická látka, bez chuti a bez zápachu. Jedná se o [[sodík|sodno]]-[[draslík|draselnou]] [[soli|sůl]] [[kyselina vinná|kyseliny vinné]]. Pravděpodobně poprvé byla tato látka připravena roku [[1675]] [[francouzi|Francouzským]] chemikem [[Pierre Seignette|Pierrem Seignettem]], a je známá jako '''Seignettova sůl'''. Tato látka krystalizuje jako [[hydrát|tetrahydrát]] a tvoří [[Krystalografická soustava#Kosočtverečná (ortorombická)|kosočtverečné]] krystaly[[krystal]]y.
 
==Využití==
Tato látka se používá v potravinářství pod označením E317. Užívá se jako [[antioxidant]].<br />Velký význam má tato látka i v [[analytická chemie|analytické chemii]]. Její vodný roztok se označuje jako Fehlingovo činidlo B, a při smíchání se [[síran měďnatý|síranem měďnatým]] (Fehlingovo činidlo A) vytvoří [[Fehlingovo činidlo]], které se používá na rozlišení [[Aldehydyaldehydy|aldehyd]]ů od [[Ketonyketony|keton]]ů, přičemž s aldehydy vytváří červeno-oranžovou sraženinu ([[oxid měďný]] popřípadě i kovová [[měď]]), ale ketony nereagují. Jedny z výjimek jsou sacharidy, jelikož sraženina vzniká i u sacharidů, které nemají žádnou aldehydovou skupinu. Takto reagují všechny monosacharidy a pouze některé disacharidy.
 
==Výroba==